Shake Hands with the Devil

Pohled na rwandskou genocidu tentokrát přímo očima generála Dallaira, velitele tamějších "mírových" vojsk OSN. Na rozdíl od ostatních filmů o Rwandě se autobiografický pohled na tragédii tolik nezaměřuje na masakry Tutsiů a mírumilovných Hutuů, ale přímo na situaci a pocity kanadského generála krok za krokem. Po zákazu zasahovat do vraždění nevinných, který mu udělilo jeho velitelství a vedení OSN, byl vlastně jen bezmocnou loutkou. Zklamal tisíce místních, kteří doufali v jeho pomoc a věřili mu. Přesto se pokusil vzdorovat. Vnímavý divák zde uvidí špinavou mezinárodní (?) politiku zcela zblízka. (12.08.2012)

Pokud jste viděli Hotel Rwanda, nebo ještě líp nějaký dokument o tom, co se ve Rwandě dělo, moc nového se tady nedozvíte. Prostě uvidíte veškerý ten africký folklór, jako jsou zaostalí týpci s mačetami a kalašnikovem, bordel a hromady mrtvých civilistů. Tady ještě obohaceno o naprosto bezmocné modré přilby (btw - kde kdy k čemu byli? V Kongu? V Jugoslávii?) a příběh jejich dodnes frustrovaného velitele. Co se týče zobrazení dění a herců, nemám přinejmenším v prvních dvou třetinách filmu výhrady. Poselství o tom, že by měl západní svět neustále zasahovat po celém světě, a tudíž jsou všechny tyhle masakry vlastně jeho vina, se mi ovšem nelíbí ani za mák. (17.06.2012)

Dať tomu väčší badžet, zastrešiť to pod nejaké renomovanejšie štúdio a vopchať tam expresnejšie hrajúcich hercov, mali by sme dočinenia s ďalším patetickým Schindlerovým listom. Našťastie Rómeo D. to tak nechcel a nechal svoju najsilnejšiu životnú etapu nakrútiť bez škrupulí, s neobrúsenými hranami, s vynikajúco dospelým Royom Dupuisom a s výsledkom môže byť podľa mňa veľmi spokojný. Spielberg by to takto realisticky asi nedokázal a radšej by diváka dojímal svojím bittersweet spôsobom. Pre mňa má takto ten príbeh výpovednejšiu hodnotu, pretože je iba BITTER (bez SWEET). (24.05.2013)

Ten pocit absolutní bezmocnoti, kdy chcete alespoň něco udělat, ale prostě nemůžete. Stísněnost, psychycký nátlak a nepochopitelné zvěrstva jdoucí ruku v ruce s lidským selháním. To zobrazuje Shake Hands with the Devil silně, jako jeden z velmi mála filmů. Podle skutečnosti, autentická místa, a "bohužel" výborné a přesně zmapované zpracování. Je dobře, že se tohle točí, protože to považuju za to minimum, co lze udělat pro to, aby se to v budoucnu už možná nedělo. (13.08.2014)

Nabízející se srovnání s Hotelem Rwanda není v tomto případě vůbec na místě. Kanadská verze je pohledem z druhé strany, pohledem člověka, který je zcela bezmocný, jeho osobní zpovědí, zpovědí ze zklamání sebou samým - svým vnitřním neúspěchem. Shake Hands with the Devil rozhodně nehraje a nijak neútočí na city, právě proto snad navozuje mnohem autentičtější a hlubší atmosféru než již zmiňovaný HR. Roy Dupuis zde navíc podává vynikající výkon. Celý snímek je doplněn úžasnou hudbou, která téměř nepostřehnutelně splývá s dějem v jeden dokonale fungující celek. (09.02.2009)