Sedm mečů

Je to mierne nadpriemerný historický film. Má celkom dobrý príbeh o niekoľkých výborných bojovníkoch, ktorí spoja sily, aby ochránili svoju dedinu pred armádou zabijakov, ktorá si zarába zabíjaním ľudí ovládajúcich bojové umenia. Spracovanie je ale iba priemerné, film je zbytočne moc dlhý, má pomalšie tempo a viacero zbytočných scén, ale aj tak som sa po celú dobu nenudil. Prvá hodina a pol nie je ničím výraznejšie výnimočná, ale dobre sa na ňu pozerá, no potom sa to už zhorší a dejovo to prestane byť zaujímavé a už ide len o čakanie na koniec. Akcie nie je málo, ale je iba priemerná. Takmer vždy sa jedná o hromadné akcie s desiatkami bojovníkov, nájde sa v nich viacero dobrých nápadov a ani choreografia nie je zlá, ale akcia ma sklamala po vizuálnej stránke, miestami je neprehľadná a pôsobí dosť zmätočne. A sklamalo ma aj využitie Donnieho Yena, ktorý sa vo filme prvýkrát ukáže až po štyridsiatich minútach, ale aj tak takmer nič nepredvedie, až v úplnom závere už konečne dostane svoj priestor. Najviac sa mi páči akcia v stodole a spomínaný záver, aj ked´ na Yena je to podpriemer. Herecké obsadenie je celkom dobré, ale najviac priestoru tu majú menej zaujímaví herci. Donnie Yen má veľmi zvláštnu postavu a málo priestoru a záporáci ma skôr sklamali. Nesklamala ma jedine Charlie Yeung. Réžia tiež nie je moc dobrá, hlavne akčné scény sú horšie zvládnuté a technická stránka je skôr priemer. A ani prostredie filmu ma výraznejšie nezaujalo. Sedem mečov patrí medzi horšie ázijské historické filmy. Nie je to zlý film, určite neľutujem, že som si ho pozrel, ale nemá žiadny výraznejší klad, takže je prakticky len na jedno pozretie. Objektívna kvalita filmu- 60%, film sa páči mne na 62%. (12.02.2011)

Řekl bych, že tento akční snímek Jižní Korea/Hong Kong neúspěšně kopíruje hodně úspěšný film režiséra Akira Kurosawa Sedm samurajů z roku 1954. Ovšem snímek Akira Kurosawa má oproti tomuto plytkému akčnímu filmu z Hong Kongu hlubší myšlenku a zařazuje jej na rozdíl od tohoto do skupiny inteligentních filmů. Ostatně není to první pokus o zcizení námětu a scénáře. Další pokus se zapůjčeným scénářem bez patřičných práv si dovolil v roce 1960 režisér John Sturges, když natočil Sedm statečných. V případě Sedmi statečných to ovšem na rozdíl od Sedmi mečů dopadlo nanejvýš úspěšně, i když Sedm statečných se zcela jistě nedá porovnávat s oduševnělým částečně psychologickým dílem Akira Kurosawa. V případě Sedmi mečů se tedy jedná o typicky jednoduchý akční film tržního hospodářství Hong Kongu, který je zaměřený především na uchvacující akční scény bez ducha pro jednoduchého diváka s popcornem na klíně. Názorná ukázka toho, že ani nadměrný projekční čas nezvýší hodnotu filmu, jak si možná někteří tvůrci myslí. (05.12.2008)

Co je tento snímek vlastně zač? Rozhodně bych jako Adrian netvrdil, že Hark kráčí v Zhangových stopách historického bojového filmu. Je to poněkud jiný film . Nemůžete očekávat nic klišovitého a čítankového, tento film nebyl vytvořen, aby mohl zaujmout co největší počet diváků z celého světa. Postavy i jejich charaktery prodělávají vývoj nejsou úplně ploché a neživotné a nemají pouze úlohu dekorace nebo posunout se z bodu a do bodu b. Také celá stylizace kostýmů, soubojů, charakterů je drsnější, "špinavější", realističtější. Jsou zde dost brutální a násilné scény, které v "těch naleštěných" eposech neuvidíte, design zbraní je dosti neobvyklý a originální. Akční scény a choreografie by se však, neztratila ani v Zhangových filmech, finální souboj v úzké uličce je pouze třešnička na dortu, milovníci wu-xia nebudu zklámáni. Navíc jsou zde dovedně nasnímány akční sekvence s koňmi, které jsem od Klanu létajících dýk tak působivě ještě neviděl. Každý charakter sedmi mečů je něčím jedinečný, nejen jejich zbraně, ale i styl boje. Herecké obsazení je také výborné, Donnie Yen má charisma na rozdávání, jeho charakter je právem nejsilnější a nejvíce cool, jako druhý nejdůležitější bojovník je tu pohodářský a přemýšlivý Leon Lai. Charlie Yeung v roli zpočátku dojemně neohrabané šermířky s novým mečem. Silný dojem vyvolá i opačná strana hlavní záporák je chytrý generál se sexy pobočnicí, která má sestřih donského kozáka oba ve svých rolích mají značné charisma. K tomu máte nádherné exteriéry velehor, polopouště, horských údolí a hory Tian ve všech ročních obdobích, vizuální stránka a práce kamery je prostě úchvatná. Kenji Kawai složil velmi chytlavé ost, jehož motivy jsou návykové, prostě nepustí, fakt síla. Doporučuji pustit si to dvakrát. I mě by zajímala nesestříhaná 3,5 hodinová verze. Ale i tato sestříhaná verze má svoje kouzlo a atmosféru. Teď pár poznámek: film vychází z wuxia novely z druhé půle 50.let, která si vzala za jádro příběhu historickou událost o zákazu bojových umění po nástupu nové dynastie v roce 1664. Pokud vím Tsui Hark chystá film číslo 2 z původní zamýšlené trilogie. Komu se film a jeho svět líbil má možnost podívat se na sérii http://wiki.d-addicts.com/Seven_Swordsmen http://www.csfd.cz/film/258644-seven-swordsmen/ Která ovšem také bude mít pokračování. (28.04.2009)

Hark v Zhangových šlapajách epického, historického bojového filmu, ktorý až nezdravo tlačí na pílu takmer vo všetkých smeroch. Menej niekedy býva viac a pre mňa z tohto filmu ostane v pamäti rozhodne súboj "na stenách úzkej uličky". I keď som zvedavy, ak sa mi raz dostane do rúk nezostrihaná cca 240 min. verzia, nakoľko dokáže eliminovať slabiny kinoreleasu. (01.10.2005)

Tsui Hark se bohužel nedokázal vzpamatovat ze své režisérské dovolené, která trvala pár let a ambiciózním "remakem" Sedmi statečných dokázal, že mu jaksi ujel vlak. Sedm mečů má tempo, kterému by se posmíval i hlemýžď, ale když se opovážíte mrknout, možná o něco přijdete! Hark zkrátka i v dvou a půl hodinové stopáži (původně měl snímek trvat čtyři hodiny, předloha je obrovská bichle, dalo by se podle ní natočit deset filmů) využívá dost ostré odbočky a zkratky, takže po hodině budete otupělí, aniž byste poznali jakoukoliv z postav, prostě jen víte, že jsou to machři a chtějí pomoct vesničanům. Kéž by alespoň to machrování během akčních scén bylo přesvědčivé, ale Hark jako by ztratil cit pro rytmus střihu a své pověstné kamerové nájezdy... z filmu se postupně vytratí jakýkoliv náznak výjimečnosti. Jediný kdo z toho vyjde s hrdým štítem je Donnie Yen, který si vydupal vynikající akční scénu v úzké uličce a jehož postava se dočkala nějakého uzavření. Všichni ostatní jsou jen matnými šachovými figurkami v mimořádně nudné a dlouhé partii. Dokoukal jsem to jen z úcty k režisérovi. Podruhé už se ale mučit nenechám. (5/10) (26.07.2006)