Zkáza zámku Herm

Když jsem se nedávno odvážil vyčinit určitému zkreslení historie, jehož se dopustil Vávrův Jan Hus, činil jsem tak myslím po právu. To pohled Hermu na ponapoleonskou dobu je vyvážený. Pozornému divákovi jistě neunikne na kterou stranu. Vávra mohl by snadno svůj prohřešek obhájit obtížemi doby, nikoliv však Boutonnat. Přesto páchá jednu zrůdnost za druhou. Nejdříve se povrchní šlechta v dokonalých oblečcích baví zabíjením nevinných zvířátek na honu, zatímco milující bonapartistický otec věnuje se svému synovi. Obojí pak roztočí spirálu tragických událostí, kterými se zřejmě sám Bůh (vlastně Nejvyšší Bytost) rozhodl zkoušet hlavního hrdinu, chlapečka Jacquou. SPOILER 1 - V krátkém sledu je jeho otec odhalen jako napoleonský důstojník, chycen, odsouzen a umřen na galejích. KONEC SPOILERU 1. Zajímavé je, že pokaždé při tragické události prší až bláto stříká. Jacquou se v něm se strhaným výrazem válí pod vlivem tklivé hudby a zpomalovačky nám dávají prostor k vychutnání všeho toho neštěstí. Důležitě se v těchto událostech zrcadlí správnota napoleonců a špatnota ultraroajalistů. SPOILER 2 - Také za strašlivé průtrže mračen jeho matka prokleje strůjce všeho zla, hraběte Nansac, i s jeho zámkem Herm. I ona, snad na zápal plic, umírá za deště. Pokus zdrceného chlapce o sebevraždu, je pak logickým vyústěním řetězu hrůz jeho života. KONEC SPOILERU 2. Na pozadí tragédie pak ostouzí se špatné a velebí krásné, např. z pekla vylezlí, démonicky hřímající jezuité pálí bonapartistické knihy. Brrr, jakoby se ten film točil v roce 1835 s cílem pošpinit prominenty minulé éry. Po vzoru Věčného Žida by se mohl věnovat Pomíjivý Ultraroajalista... Líčení děje užili jsme si dosti, stejně se v něm nadále jen z různých stran omílá morální výše hlavního hrdiny a níže Nansaca (včetně závěru). Nejednoznačně jeví se jen postava Nansacovy dcery, jež se však nepotácí mezi špatným a správným, ale mezi chtíčem a láskou k otci, v jejím podání oba city dosti nezajímavé. Krátce řečeno, dobrodružný, neuvěřitelně tendenční, plochý, řemeslně slušný, předvídatelný film. K té poslední vlastnosti napomohl mu i český distributor přiléhavé zvoleným, spoilerovitým názvem. (23.03.2009)

Je na škodu,že tento film nebyl u nás uveden v kinech.Možná proto,že jde o francouzký film.Jenomže když jsi vzpomenu na některé ikdyž třeba komerčně úspěšné leč hloupé a nekoukatelné kousky z produkce Luca Bessona u nás uvedených v kinech...je mi úzko.K filmu...U nás málo známý režisér Laurent Boutonnat natočil svůj teprve druhý(bohužel) celovečerní film nevšedně avšak po svém a udělal dobře.Kdo zná starší videoklipy výborné francouzké zpěvačky Mylene Farmer,které vypadají spíše jako krátké filmy,ví o čem píši.Boutonnat umí točit opravdu vyzuální kousky.Jeho hrátky s kamerou a filtry jsou fantastické.K filmu složil i výbornou hudbu,která dokonale sedí.A konečná píseň v titulcích nazpívaná Mylene Farmer...no požitek.A navíc Laurent umí vyprávět a to je důležité.Abych jen nechválil,musím přiznat,že první povina filmu kde je hlavní hrdina ještě dítě byla syrovější a zajímavější.Film ikdyž je malinko rozvleklý,nenudí.Konečná vendeta na konci filmu dle mého vkusu mohla být sice tvrdší,ale pokud by tak bylo,šlo by o klišé,které jsme už mnohokrát viděli.Tomu kdo si libuje v historických filmech s evropským nádechem a bez velkých bitevních scén(pár akčních scén ve filmu je)...vřele doporučuji. (30.12.2008)

Myslim, ze mnoho divakov, tak ako aj ja som mal problem so zbytocnou dlhou minutazou filmu. Predsa len 140 minut je dost, ale je to mozno aj preto, ze sa reziser Laurent Boutonnat rozhodol natocit remake 6 dielneho serialu s originalnym nazvom z roku 1969 Jacquou le croquant, ktoreho kazda cast trvala az 90 minut a mozno sa snazil zmestit do filmu, co najviac, co sa mu nevyplatilo, ale ja som sa aj tak nenudil, skor naopak. Pribeh sa mi pacil, bol dramaticky, smutny, trosku mi pripominal serial Bedari, kde taktiez chudobni ludia nemali jednoduchi zivot a prave preto ma i tento osudny pribeh Jacqua dost zaujal, ktory sa odohraval v 19. storoci. Malu ulohu si tu zahral asi i jediny znamy herec Tcheky Karyo, co ma celkom potesilo. Dost casto sa stava, ze krasna hudba dokaze film urobit este lepsim, nez je a v tomto filme si myslim, ze sa to reziserovi Boutonnatovi podarilo, ktory sa podielal i na hudbe, co sa dost casto nestava, aby reziser filmu mal na starosti aj hudbu, preto musim navysit hodnotenie na 4 hviezdicky. Prekvapilo a potesilo ma zaroven i to, ze prave orchestralnu hudbu, ktora mala nieco z Philipa Glassa, Johna Williamsa alebo i Ennia Morriconeho zahral prazsky filharmonicky orchester a obcas sa stava, ze vydrzim pri filme az do uplneho konca titulkov, ak tam zrovna bezi krasna hudba a v tomto pripade to bol podobny styl hudby spevacky Mylene Farmer... 04.04.2010 ________ Gaspard Ulliel - (Dospelý Jacquou) +++ Léo Legrand - (Jacquou dieta) +++ Marie-Josée Croze - (Jacquouova matka) +++ Albert Dupontel - (Jacquouv otec) +++ Tchéky Karyo - (Rytier) +++ Olivier Gourmet - (Farár Bonal) +++ Jocelyn Quivrin - (De Nansac) +++ Judith Davis - (Lina) +++ Hudba: Laurent Boutonnat +++ (04.04.2010)

Zručně natočený historický film, pojednávající o klasickém tématu, kdy se poddaný postaví proti utlačovateli z řad šlechty. V tomto případě proti sobě stojí bonapartisté a představitelé obnovené francouzské monarchie. Byť byl děj celkem natahovaný, tak mě se to líbilo, ať už se jedná o herecké obsazení s Tchéky Karyem, Gaspardem Ullielem či krásnou Bojanou Panič,neboi o velmi slušnou kameru. Průšvih přišel až při poslední půlhodině, která se nesla ve znamení nechutného kýče a v mých očích celý film trochu potopila. 65% (14.03.2010)

Děj odehrávající se na francouzském venkově v polovině 19. století a zasazený do politicky nejisté nadvlády utra-royalistů a pronásledovaných protestantů začal nevinnou štvanicí na jelena. Smečku psů však odlákal pes, který přivedl rozhněvanou šlechtu až na práh polorozpadlé chatrče Martina Ferra. A když vyšinutý správce ve snaze trefit psa postřelí jeho ženu, Martin Ferro z obavy o život své rodiny správce zastřelí. Rázem se z něj stává štvanec, na jehož hlavu je vypsaná odměna, kterou krutý hrabě Nansac ještě zvyšuje. Před zraky svého malého syna Jacquoua je Martin Ferro dopaden, politicky vykonstruovaným procesem odsouzen k pobytu na galejích a posléze při údajném útěku zastřelen. Matka zapřísahá svého syna ke zkáze rodu Nansaců, aby tutéž noc zemřela žalem a sirotka Jacquoua nechala napospas svému osudu. Chtěl umrznout nad hrobem svých rodičů, ale místní farář byl proti a z malého Jacquoa vychoval ministranta. Živen láskou k dívce svého dětství Linou a podporován vesničany nespokojenými s krutovládou hraběte Nansaca, nastává čas splnit svoji přísahu. ● Kdybych se někdy chtěl naučit filmařskému umění, jistojistě bych se musel vypravit do Francie. Nadprůměrně excelentní filmové ztvárnění příběhu s již snad pro Francouze typickým natažením v lehce nelogický závěr. Co vytváří film krásným, z Jacquoa se nestává mecenáš či nadlidsky schopný hrdina, ale stále zůstává představitelem utlačovaných vesničanů, kterým sice vzali svobodu, ale již nedokázali vzít jejich vůli, vzpomínky i touhu po pomstě. Údělem dcery hraběte Galiote Nansac jako by mělo být podtržení Jacquoua charakteru i nesmazatelné nenávisti v okamžicích, kdy odolává jejím svodům i pokusům o jeho život. ║13.6.2009║ (13.06.2009)