Člověk bez osudu

Maďarom sa podaril neuveriteľný kúsok.Síce pre mnohých téma mnohokrát prevarená, ale pre mňa je téma 2.svet.vojny nevyčerpateľný zdroj ľudských príbehov, či už šťastných alebo nešťastných. Režisérovi sa podarilo prilákať legendu menom E.Moriconne a v malej úlohe amerického vojaka sa mihne D. Craig. Film má dobrú atmosféru, množstvo masových scén, takže film určite lacný nebol, ale výsledok stojí za to. Chlapec v hlavnej úlohe zahral presvedčivo, jeho cestu peklom prežívate spolu s ním. Škoda nedovyrozprávaného príbehu jednej z hlavných postav,chýbalo mi to tam. Nepoznám mnoho maďarských filmov, ale tento si budem pamätať. Film 80%. (29.09.2009)

Za pět, nemůžu jinak. Téma, herecké výkony (Otík János Bán), kamera, hudba a zase to téma. Film na který nikdy nezapomenu. Jsem ráda, že jsem ho viděla, ale už ho vidět nechci. Hrozně tyhle filmy prožívám, protože vím, že skutečnost byla ještě stokrát horší. Dívám se na ně, protože to považuji za svou povinnost, člověk před tou hrůzou nemůže utéct. Vydržela jsem i Šoa, ale někdy se nedodívám (Sofiina volba, Život je krásný). To vědomí, že k něčemu takovému mohlo v civilizované Evropě ve dvacátém století a po zkušenostech s 1. světovou válkou dojít, je strašné. Na to nemá žádný sebemorbidnější horror....Obdivuji všechny, kdo se do tématiky koncentráků pustí. Novelu si určitě přečtu. Teď čtu, lépe řečeno trpím, knížku Laskavé bohyně od Jonathana Littella, francouzsky píšícího Američana. Získal za ni Goncourtovu cenu. Je to fiktivní zpověď fiktivního důstojníka SS, nyní ctihodného francouzského občana, psaná, jak sám říká pro pořádek, ne na omluvu. Suchá, téměř bez emocí, občasná slabost tváří v tvář brutálnímu střílení nevinných lidí včetně dětí je stírána cynismem. "Hrdina" popisuje svou kariéru, zatím už asi na sto stránkách vraždí židy na Ukrajině, popisuje to se všemi technickými detaily. Z přebalu a recenze vím, že "nás provede...na frontu, do okupovaných oblastí i zázemí". Autor se inspiroval právě filmem Šoa, kde kolečka v soukolí typu vyhýbkář popisují svou práci a nikdo necítí vinu. (25.03.2010)

Působivý snímek, který hodně pozvedá neopakovatelná kamera a Morriconeho jímavá hudba, jinak příběh s nic moc novým nepřichází, docela dobře se mu daří šetřit patosem, nabízí i řadu otřesných scén, které se zaryjí pod kůži a teskně-nadějný reflektivní závěr, jenž je výbornou tečkou. Když se k tomu přidá výkon Marcella Nagyho, který při srovnání začátku a konce jako by hrál dvě zcela odlišné role, nelze než nepodlehnout. Hold Maďaři zvládají i takové filmy, nejen ceněné artové exhibice. Opět jim máme co závidět. (14.05.2010)

Světová válka je jedním z mých nejoblíbenějších žánrů - je jasné, že k této době lze těžko vytvořit alespoň trochu pozitivní snímek.. Nedokážu si ani zdaleka představit, co tehdejší lidé, už vůbec ne děti, prožívali.. Záběry z války vždy mrazí, proto jsou filmy z této doby hodnoceny vysoko.. Přesto mi tento film přišel jako jeden z těch slabších, co se týká válečného období.. Zbytečně zdlouhavý film, přičemž z obsahu jsem pochopil, že jde o v podstatě nemožné začlenění do společnosti po válce - z celého filmu cca posledních sedm minut..? Nelíbí se mi deseti vteřinové záběry ničeho, potom obraz zhasne a rozsvítí se někde jinde.. (02.06.2013)

To, že je Lajos Koltai kamerový veterán, je nepřehlédnutelné. Kdo dnes ještě používá zatmívačky? Ze začátku jsem vítal, že se k tomu ještě někdo dokáže vrátit, ale postupem času to začínalo být čím dál tím více rušivé. Příběh je velice zajímavý, i výběr herců je uspokojivý. Sice jsem dal pouze 3*, ale to by vás nemělo od zkouknutí tohoto filmu odradit, neboť nezáleží jak ho ohodnotíte, ale co si z něj odnesete. (28.06.2006)