ほしのこえ
Voices of a Distant Star
Obsahy(1)
Píše se rok 2046. Mikako Nagamine a Noboru Terao jsou kamarádi a spolužáci ze střední školy. Zatímco Noboru však bude i příští rok pokračovat ve studiu, Mikako byla vybrána, aby se zúčastnila vesmírné expedice, kterou umožnily technologické poznatky získané z objevených ruin mimozemské civilizace na Marsu. Jediným spojením Mikako a Noboru se tak stanou elektromagnetické vlny mobilních telefonů. Hoshi no Koe stvořil jediný člověk, Makoto Shinkai na počítači Apple a původní verze byla nadabována jím a jeho ženou. Později došlo i na namluvení profesionálními dabéry. (yenn)
(více)Videa (1)
Recenze (54)
Vidím, že spoustě lidem se to líbilo, ale po zhlédnutí to ve mně zanechalo jen rozmrzelost a trochu výtku vůči autorovi, že mi dal něco nudného, když od něj očekávám prvotřídní práci vzhledem k tomu, jak je vynášen do nebes. Vůbec to nic ve mně nezanechalo, nijak to na mě nezapůsobilo. Je sice pěkné, že si to pan Šinkai dělal všechno sám, je úžasně šikovný a vůbec všechny ty další chvalitebná slova, jenomže i když přesto všechno je to pro nijaké, neužívala jsem si ani animaci, ani příběh, moje hodnocení nemůže být větší. Možná jsem jen tímto typem "tragédie" přesycená, možná jsem v tom ani tragédii neviděla. Pro mě to je jen normální odloučení dvou dobrých kamarádů, kde snad i ta láska vzkvétala, ale bohužel klíčící květinka byla zašlapána dálkou - zde značně zdramatizovanou tím, že dívka odlétla s armádou do vesmíru bojovat proti emzákům. Přišlo mi to stejné s tím, kdy se děti rozutečou do všech světových stran po deváté třídě či po Střední. Je to přirozené, proč z toho dělat tragédii? Záleží jen na okolnostech, kam vás zašlou... Prostě mi to přišlo přehnaně dramatické, zbytečně bolestné ze strany chlapcovy (chápu, že se dívce stýskalo) a nepřišlo mi to nijak poutavé či zlomové. Dvacet pět minut je víc jak dost, ztracený čas to není, ale není ani nic, čemu se budu obdivovat či k čemu se někdy vrátím. ()
"Hlasy vzdálených hvězd" jsou velmi solidním sci-fi předobrazem "5ti centimetrů za sekundu". Sms zpráva, která ze Síria na zem doletí za osm let a sedm měsíců, je jediným prostředkem komunikace mezi dvěma bývalými spolužáky, Noburem a Mikako. Smutné, melancholické. Hodně "muziky" na ani ne půlhodinové stopáži. Přitom vytvořeno v jednom počítači a "na koleně". Makoto Shinkai: Respect! ()
příjemně plynoucí půlhodinka, kterou si člověk stejně jako mladší počin v podobě 5 centimetrů za sekundu užije nejlépe s melancholickou náladou a trochou čaje, ale oproti němu má několik málo mínusů a to hlavně - tentokrát sem neměl čaj a asi se za to zbičuji, dále pak je jeden příběh na ploše půl hodiny, namísto dvou a půl na ploše hodinové, jak je tomu u 5 centimetrů . Scifi svět je sice zajímavý, leč rozhodně by snesl lepší propracovanost, jak v rovině dějové, tak animační, neboť i děsuplnosti 3D modelů snad ani nemá cenu mluvit. Přesto se jedná o velmi přívětivé, romantické anime ()
Nechápu, jak mi Šinkai mohl dokázat vnutit pocit, že jsem viděl celovečerní film a ne prakticky na koleně vyrobené (existují dvě verze, z nichž první je i nadabovaná režisérem a jeho ženou) dílko se stopáží jediné anime episody. Nádherná SMSková romance skoro člověka nutí zabránit technickému vývoji, aby na milence nečekaly osudy, jaké jsou vyobrazeny v Hoši no koe. ()
Velmi posobiva a originalna sci-fi romanca. 25 min. mi uletelo velmi rychlo, az mi prislo luto ze je uz koniec. Rad by som si tu krasnu atmosferu vychutnaval dlhsie. Zistite, ze skutocna laska je taka, ked niekto dokaze cakat na SMS od svojho milovaneho 8 rokov......Nemozne? Ano, ale uzasne romanticke :)(9/10) ()
Galerie (9)
Photo © Mangazoo
Reklama