Zulu

Farebne sýte, príbehovo chudobné, výpravne veľkorysé a ideologicky veľmi sporné vojnové dobrodružstvo. Jeho predmetom je obrana malej britskej posádky a poľnej nemocnice vybudovanej na mieste evanjelickej misie pred niekoľkotisícovou presilou domorodého kmeňa Zuluov. Celkový koncept pôsobí zastarane. Napriek snahe, sa z jednotlivých vojakov nepodarilo vydolovať silné. a v zásade žiadne zapamätateľné charaktery. Vyvražďovanie domorodcov po stovkách, ako jediná forma dialógu kolonizátorov voči pôvodným obyvateľom. Ako jediná - výrazne negatívna - a donekonečna repete štýlom variovaná emócia filmu. Jediné scény, ktoré stáli za to, bola po prvé úvodná masová domorodá svadba a za druhé: bojové kolektívne spevy Zuluov. (05.11.2020)

Britská odpověď na Waynovo Alamo má podobu epického válečného velkofilmu Cye Endfielda postaveného na skutečných událostech z roku 1879, kdy při obraně Rorkes Drift vzdorovala stovka britských vojáků asi 4000 bojovníků kmene Zulu. V technickém slova smyslu je film dokonalý, přes onu oslavu statečnosti a heroismu je však také třeba položit si otázku, co britští vojáci v Africe vlastně pohledávali. (05.02.2007)

Klasické typy vojakov, niečo z vojenskej taktiky, heroizmu, sem-tam suchý britský humor, ktorý však situáciu veľmi neodľahčuje. Bezmocné zúfalstvo v malom. Odsúdenie vojny absentuje. Film je hlavne o jednej bitke s nutnými rýchlymi rozhodnutiami na pozadí napätej atmosféry možnej blízkej smrti. A to je dotiahnuté na maximum. (12.03.2016)

Britský snímek Zulu z roku 1964 patří mezi ty nemnohé filmy, jejichž samotná existence je řadí k jakémusi pomyslnému "zlatému fondu kinematografie". Tedy, hodně se o nich mluví a leckteří filmoví kritici a vědci nechápavě zakroutí svým bolavým (od častého vysedávání v nepohodlných křeslech kinosálů) krkem, kdykoliv potkají někoho, komu názvy těchto filmů nic neříkají. Ušetřme proto tyto lidi jejich trápení a na Zulu se podívejme (aspoň formou tohoto textu). Nakonec, on ten film je skutečně dobrý. Ale popořadě. Píše se leden roku 1879, nicméně na zimu a sníh bysme čekali marně, neboť...(chvilka dramatického napětí)... se nacházíme kdesi na jihu Afriky, během rychle propuknuvší války mezi kmenem Zulu a Angličany. Ano, okovaná noha anglického lieutnanta, zástupce jediných pravých lidí - tedy Britů, se došourala i do tohoto Bohem zapomenutého koutu světa, kde narazila na (do té doby) víceméně samostatné království Zulu. Film začíná po skončení bitvy u Isandlwany, kterou britské jednotky krutě podcenily a byly doslova zmasakrovány. Velká část domorodé armády pochoduje dále a v cestě jim stojí jen špatně bráněná misijní základna zvaná Rorke´s Drift. Necelých 200 Britů a jejich spojenců tak musí čelit bezmála 4000 bojovníků kmene Zulu. Základní zápletka je napsána a vzhůru do boje! Film Zulu je jedním z těch válečných filmů, které se moc nepárají s nějakým podrobnějším nastíněním okolností, či se sáhodlouhými retrospektivami různých postav. Jsme tady a teď, máme problém (horda divochů s oštěpy), tak jej řešme. Skoro celý film je tak v podstatě jednou velkou bitvou, která je natočena pozoruhodně dobře. Ano, lze poznat, že těch 4000 komparzistů se sehnat nepodařilo, nicméně i tak je velmi úchvatné sledovat útočící (černou) masu domorodých bojovníků. V době digitálních triků je i těch cca 500 komparzistů úctyhodný výkon a bitva skutečně vypadá celkem přesvědčivě. Jistě, i zde je nutno pamatovat na rok výroby (1964). Tu a tam se mihne nějaký patetický moment, ale rozhodně to není v takové míře, jako třeba slavné Alamo s Johne Waynem, které jsem měl svého času vůbec problém dokoukat do konce. To, že film točili Britové (což je logické), je určitě dobře, protože všechny postavají mají úžasný přízvuk. V tomto ohledu exceluje zejména Michael Caine v roli velitele britské posádky. Jeho aristokratický způsob mluvy i držení těla, to je prostě jedna velká lahůdka. Rovněž dobře se také podařilo zachytit styl boje obou armád, "býčí" taktiků Zulů a střelbu v salvách Britů. Obojí působí velmi přirozeně a... (neubráním se výrazu) úchvatně. Takže (trocha klišé na konec), i když ten film má bezesporu své mouchy a možná ani nebude zcela historicky přesný, tak se určitě jedná o zážitek, který by žádnému příznivci válečných snímků neměl utéci. A přidejte si k tomu ještě skvělou hudbu skladatele J. Barryho... (01.09.2013)

Tak jako na nedělní předspánkovej film naprosto ideál. Hodně teda rejža potěšil tím, že to neuspěchal a natočil nejen výpravnej film, ale tak trochu i dokumentární (lavně teda začátek, kdy nás vzal do vesnice domorodců k tamnímu obřadu). Odvaha, poslušnost a dispciplína, tak tímhle se to tady jenom hemží. Taky je mazec vidět mladýho Caina v akci. Takový kuřátko :o). Překvapil několikafázový útok domorodců. Kdo by to do nich řekl, že byli schopni použít jakoukoli taktiku. No, taktiku, která jim byla uplně k prdu :o). Kdyby zaútočili všichni najednou a né ve fázích, myslím, že by se jim podařila vyplenit vesnice. (30.05.2016)