Režie:
Duncan TuckerKamera:
Stephen KazmierskiHudba:
David MansfieldHrají:
Felicity Huffman, Kevin Zegers, Fionnula Flanagan, Graham Greene, Elizabeth Peña, Burt Young, Carrie Preston, Stella Maeve, Danny Burstein, Paul Borghese (více)Obsahy(1)
Transexuál Bree (Felicity Hoffman) šetří každý dolar, aby mohl zaplatit za vytouženou operaci, která z něj konečně udělá ženu. Jednoho dne zvedne telefon a dozvídá se, že jeho syn Toby sedí ve vězení v New Yorku. Neochotně se tedy vydává no New Yorku dostat kluka z vězení. Syna mu předají beze slova vysvětlení a Toby považuje tu divnou ženskou za potrhlou misionářku. Bree nevidí důvod, proč něco vysvětlovat a Toby chce co nejdříve zmizet do Los Angeles. Rozhodnou se tedy, že pojedou spolu, přičemž Bree má v plánu vysadit Tobyho u pěstounů. Začíná trans-americká cesta, která oběma připraví nejedno překvapení. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (154)
Tohle je vyprávění o transpakárně a zranitelnosti,o touze a potřebě být někdo - nikoliv něco. O nechuti být otcem a neschopnosti být matkou a především o neovlivnitelné funkčnosti tzv. vlastní krve. Odvyprávěno s milým humorem, šarmem, lehkostí a nenuceností - a právě proto tak úderné. Ještě nikdy jsem neviděla tolik lidský film, to vím jistě. ()
Mám rád, když je roadmovie spíš vtipný nebo drama aspoň doprovází vtipný momenty, ale to se tu prakticky neděje, je to takový osobnostní drama o chlapovi (Felicity Hoffman), kterej se chce nechat přeoperovat na ženskou a jeho synovi, kterej nemá problém se nechat ojet v kamionu. Ve svým ranku je to dobrý drama, ale přístě si dám radši něco jinýho ()
Když jsem to viděl poprvé, tak jsem dal pět hvězdiček. Ale když poznáte skutečné trans lidi a tohle téma a to, jak se posunulo, začne film působit jako horor a parodie. Jediný klad je, že (trans) ženu hraje (cis) žena. A uznávám, že Felicity Huffman je dobrá. Ale film není. Možná jako ilustrace toho, co všechno za buzeraci a svévoli musí trans člověk podstoupit pro svoje uznání. Potíž je v tom, že film to (a všechny postavy a jejich vztahy) zobrazuje jako frašku a karikaturu, než kritiku. Působí to celé jako „o nás bez nás“, kdy si mladý režisér natočí školní práci (nic dalšího nenatočil) a cissinci se na trans téma chodí dívat jako do ZOO a bojí se říct, že císař je nahý. Jako slohovka dobrý a režisér se snažil o upřímný počin. Jako road movie to ale vede do slepé uličky. To, jak se dané téma posunulo, je vidět v aktuální road movie o synovi a transmatce: Vzdálená/Landlocked. Zajímavé, že má nižší hodnocení než Transamerika. ()
Citlivě zahraný film, na který určitě hned tak nezapomenu. Výborně byly podáné situace, kdy si Bree dávala pozor, ať působí žensky (hlas, intonace, pohyby těla, make-up). A takřka neuvěřitelné bylo, že Bree hrála skutečně žena. Držela jsem jí palce až do konce, svou přeměnu si zasloužila, i když s identitou svého vlastního syna si krutě zahrávala. Vyhrocený byl moment, kdy syn neznalý situace, si to se svým otcem-matkou chtěl rozdat. Pravda bolela hodně, ale věřím, že přebolela a syn ke svému rodiči našel cestu. ()
Zajímavý, ale také velmi silný a působivý příběh. Nemám, co bych vytknula, snad jen setkání Bree s rodiči a poté pár scén, které chvílemi vypadaly jako vystřižené z nějaké telenovely. Ovšem tento drobný nedostatek mi rozhodně nemohl pokazit celkový dojem z filmu. Celkově nejsilnější moment ve filmu pro mě byl, když Toby přišel za Bree do pokoje a řekl jí, co k ní cítí. Kromě výkonu Felicity Huffman mne též zaujal Kevin Zegers, který mi trochu připomínal Emila Hirsche. Myslím, že tento herec má velký talent. A byla by velká škoda, pokud by skončil v hollywoodském propadlišti, jako jeden z mnoha. Doufám, že se mu dostane nějaké opravdu "velké" role. ()
Galerie (24)
Zajímavosti (11)
- Felicity Huffman musela své scény dokončit o něco dříve kvůli natáčení seriálu Zoufalé manželky (2004). (hellstruck)
- Postava, kterou hraje Felicity Huffman, se jmenuje Bree, což je také jméno jedné z postav ze seriálu Zoufalé manželky (od r. 2004), kde Felicity hraje jednu z hlavních rolí. (Tristaver)
- K výsledné podobě mnoha scén přispěla improvizace. Scéna, kdy Bree a Toby jedou vstříc zapadajícímu slunci, je jednou z nich. Jediným povelem režiséra bylo, aby Felicity Huffman začala dloubat prstem do břicha Kevina Zegerse. (Matty)
Reklama