Transamerika

Jedním slovem – výtečná. Výtečná Felicity Huffman. Tady by nikdo zoufalku Lynette nehledal. Úžasná práce s hlasem, s mimikou. Způsob řeči, dikce, modulace hlasu. Dokonalé, precizní, bezchybné. Jasně, obrovský díl práce odvedli i maskéři, ale hlavní tíha leží na ní. „Stanley Schupak už tady nebydlí. Stanley nemá syna.“ Co dělat, když se pár dnů před kýženou operací ozve Toby, domnělý syn? Chtít být ženou a najednou být otcem? Syna momentálně ve vězení a ne právě výlupku ctností. Problém je přímo nerudovský – kam s ním? Fotka s jeho matkou důkazem, který nelze přehlédnout. Spisovná felicity v podle svého mínění nenápadných kreacích, aby nebudila pozornost okolí. Růžovofialovou v podstatě do konce neopustí. Nejen na sobě, i v bytě. Syn to hodnotí lakonicky: „Vypadáte strašně.“ Pán prstenů je podle něj teploušský film. Felicity – Bree – vynakládá nesmírné úsilí na zatajení pravdy. Scéna s nevlastním otcem nezapadá do jejích představ. „Neřekl jsi, proč nechceš jít domů.“ Když vyplouvají na povrch věci z Tobyho života, je úzko nejen Felicity. Stejně jako když s Felicity Toby mluví o svém otci. „Jsi holka nebo kluk?“ Co všechno způsobí nevinná otázka malé holky. Huffman je úžasný transsexuál, pravděpodobný, ani na vteřinu nesklouzne do karikatury. Jenže pak Toby uvidí to, co mělo jeho zraku zůstat navždy skryto. (Mimochodem, dobrý trik, dobrý záběr.) Když okradení, bez auta a bez peněz najdou útočiště u starého Indiána, výtečného Grahama Greena, je čas i pro trochu poezie. Se slzičkou v oku. Která tak nějak přetrvává i na návštěvě u rodičů, kteří přece jen nebyli tak docela mrtví. Jen nechápaví. „Kéž by se na mne alespoň jedinkrát opravdu podívali.“ Rodinná idyla prasklinami minulosti a střípky budoucnosti. Plačící Bree je pak víc, než se dá snést. A to jsem do poslední chvíle vážně netušila, jestli to udělá nebo ne. Transamerica vás nenechá klidnými, musíte si udělat vlastní názor, převrátit si problém zprava doleva, seshora dolů, zepředu zezadu. Na Ameriku víc než odvážný film. (23.08.2008)

Z Transameriky je cítit, že producent měl zálusk na nějakého toho Oscara, ale relativně střízlivý scénář a konvenční režie mu tyto ambice zhatily. Přesto není tahle tragikomická road-movie pro diváka žádným šlápnutím vedle - naopak jde o svěží, z mého pohledu typicky čtyřhvězdičkové dílko, které těží jednak z atraktivity námětu a slušného hereckého obsazení, ale především z vynikajícího výkonu hlavní představitelky Felicity Huffman, která v roli transsexuála podala životní výkon. Ve skutečnosti je snad i největší výhodou filmu, že netlačí na pilu, ať už tím, že nevyužívá všech možností, které poněkud bizarní prostředí a život transsexuálů může poskytovat, nebo tím, že by přinášel tzv. poselství. Několik hořkých scén zachycujících nepochopení mezi rodiči a dětmi, několik humorných hlášek ("Tohle by se z tebe nestalo, kdybys chodil do kostela, místo do synagogy"), dobře vybraná hudba. Celkový dojem: 75 %. (07.08.2008)

Sérii tří záměrně nadhodnocených filmů mi uzavírá Transamerika. Čtvrtou hvězdičku tu přidávám za nezávislost, upřímnost a pionýrství v problematice.- Alespoň taková se mi zdá. - Velice by mě zajímal názor někoho z české (slovenské) trans-komunity, leč nikoho (pokud vím :) ) neznám... - kdyžtak prosím piště do zpráv (22.02.2012)

Odhliadnuc od toho, že dejový zvrat, ktorý celý film naštartoval a na ktorom je film postavený, mi prišiel založený na príliš veľkej a nepravdepodobnej časovej náhode, ide o strhujúcu záležitosť. Nie kontroverznou témou, ale herecky a pocitovo. Zvláštne ťažká a bezútešná atmosféra, geniálne titulné duo F.Huffman-K.Zegers, vynikajúci záver. Odkladal som túto trans záležitosť a mám ju (rád) za sebou. Rád vo všetkých slova významoch. (28.08.2009)

3-4* Moc mi nesedlo to pomalé tempo, kde se skoro nic nedělo. Asi jsem od toho čekala moc velkou pecku a trochu mě to zklamalo. Jinak bych nevěřila, jak můžou udělat hezkou herečku tak hnusným transexuálem. Měli jste vidět můj znechucený a bezradný obličej, když Toby ji aka svého otce políbil. Jinak čemu musím vzdát holt jsou herecké výkony.. ty to celé tlačí nahoru. Felicity Huffman i Kevin Zegers bravůrně zvládli charaktery svých postav a díky tomu podle mě tento film převyšuje jiné nudné road movie. Ale ty emoce se na mě prostě nepřenesly, necítila jsem je (teda něco jo, když se tam Kevin promenádoval polonahý, ale to asi nebylo záměrem filmu). (15.01.2014)