Ve službách papeže

Další vynikající snímek s Charltonem Hestonem v hlavní roli. Režisérsky velmi slušně zpracovaný historický námět o zřejmě nejvýznamnější části života Michelangela. Hodnotu snímku podtrhuje skutečnost, že režisér se poměrně verně řídil historickými fakty, což je v dnešní době věc téměř nevídaná. Výkon Ch. Hesona a Rex Harrisona nelze označit jinak, než jako herecký koncert. Jedinou pochybnost ve mě vzbuzují některé dialogy mezi papežem a umělcem, kde měl režisér značný prostor pro fabulaci a postoje umělce vůči nejmocnějšímu muži tehdejšího světa jsou někdy na hranici uvěřitelnosti. Ale to nijak neubírá na kvalitě snímku, který si jednoznačně zaslouží 5*. (30.03.2012)

Dokáže zaujať historický epos, ktorý sa namiesto na masové bojové scény, naddimenzované dekorácie s miliónovým davom a exotickými lokáciami všeho druhu sústreďuje predovšetkým na (ne)obyčajnú maľbu stropu? Rozhodne áno. Napätie vytvárané ústrednou dvojicou, je dokonalou náplasťou na absenciu vyššie spomínaných aspektov. (10.05.2014)

vyše dvojhodinová "ťahanica" medzi Julianom II. a Michelangelom, či o odmenu, alebo o námety. N asvoju dobu dost moderne poňatý spôsob komunikácie medzi najvyššou hlavou cirkvi a umelcom. Veľkofilm dal dostatok priestoru na herecké stvárnenie ako Hestonovi tak aj Harissonovi. Škoda, že sa scenárista nedokázal zblížiť aj s koncom života Michelangela a jeho vzťahu k dielu ktoré namaľoval. Z historického hľadiska som rád, že vďaka práve tomuto dielu sa rozpráva a vie viac o autorovi ako o tom, ktorý to všetko nariadil. (23.03.2014)

Filmová adaptace části rozsáhlého životopisného románu Agónie a extáze od Irvinga Stonea se soustřeďuje na střet dvou silmých osobností renesanční Itálie: všestranného umělce Michelangela (Ch.Heston) a vojáckého papeže Julia II. (R.Harrison). Otázky umělecké svobody, chápání Božího charakteru a nalézání vzájemného respektu, to vše povyšuje snímek C.Reeda nad běžnou produkci historického žánru. (28.01.2007)

Nádherné histoické drama o jednom z největších sochařů na světě( Buonarotim). Filmy jako je ve službách papeže, nám ukazují skutečné muka umělce a jeho vlastní boj( nikoli s papežem, ale se svými díly). A Agamenon se mýlil, plánovaný pomník papeže Julia II. měl mít 21 soch a z toho byla vytvořena pouze jedna a to socha Mojžíše. Jedna socha na pomníku by trvala čtyři roky . David byl vytesán do mramoru, který byl již rozpracován a nedokončen a tak se toho Michelangelo chopil a z mramoru vytvořil sochu Davida( inspoiraci viděl v chlapci co mu zahříval pelíšek). David neměl být jednou ze soch na papežovým pomníku. (23.04.2006)