Planeta opic

,, Tak přece to udělali! '' ------- Knihu jsem četl ještě před viděním filmu a myslím si, že na svoji dobu bylo toto filmové zpracování odvedeno velmi důstojně. Je to zlatá klasika sci-fi filmů, podobně jako Vesmírná odysea nebo Vetřelec... Sedmdesátky byly ideálním časem, kdy Boullovu knihu natočit. Byla to taková vlasatá a ochlupená doba a tak nějak si myslím, že v kostymérně nebyl zas takový problém ty herce do podob goril a orangutánů líčit :-)! Ale teď vážněji. Tohle opravdu zasluhuje plný počet hvězd! * * * * * (14.04.2017)

Film, se kterým bude už navždy spojen můj život. Nikdy na něj nezapomenu. I kdyby hrál Charlton Heston jenom zde, už navždy to pro mě bude bůh. Stejně tak Schaffner, jeho střihová scéna, jak kosmonauté pátrají po vodě je dechberoucí. A také nesmím zapomenout, že tenhle film stojí mimo jiné na Goldsmithově hudbě. Závěrečný záběr na Sochu Svobody nemá v dějinách filmu obdoby. (15.03.2003)

Děti jsou morbidní. Nebo aspoň já byla. Ta mumifikovaná kosmonautka v sobě měla něco hypnoticky přitažlivého. Kolik lidí asi tenhle film přivedl k profesi patologa? Dnes mi působivější než závěr samotný připadá ten okamžik, kdy se druhý z těch kosmonatů otočí .... I když znám lidi, kteří by po tomhle zákroku konečně přestali vykazovat chování popuzené gorily. (29.08.2010)

Jeden z mých nejoblíbenějších sci-fi filmů, který ukazuje svět, našemu podobný, ale přitom tolik vzdálený... Viděl jsem ho jako malý a do teď jsem pořádně nepřišel na to, v čem všem tkví jeho síla. Následující díly dokázaly pouze rozvinout myšlenku a kvalitou se snažit přiblížit prvnímu filmu, ale většinou se to nepovedlo. Velká síla tkví nejen v maskách, oceněných oscarem, ale také v Charletonu Hestonovi a Franklinu Shaffnerovi. Pointa desetiletí, která je extrémně důležitá pro vyznění filmu a dá se označit za předobraz filmů postavených na pointě jako Šestý smysl.... (26.11.2004)

Vynikající legendární kultovní sci-fi. Film, který je biblí všech tvůrců sci-fi filmů. Vynikající herecký výkon Charltona Hestona jako astronauta Taylora. Krásně můžeme vidět jak se tato postava mění. Zpočátku arogantní kosmonaut se mění ve zraniteného člověka, z jehož očí čiší beznaděj, ale také v nich sálá síla a odhodlání se vzepřít všem opicím, které ho uvěznily a chtěly pokořit. Film je strhující od začátku do konce a neustále něčím překvapuje. Až po samý závěr se Sochou svobody, jedním z nejkultovnějších zakončení filmu všech dob. (08.10.2005)