Bohem zapomenuté děti

Vynucený spoiler: Film, který klade na diváka požadavky: vžít se do (role) učitele řeči nebo do jeho hluchoněmé milenky nebo do obou. Zkusím to tedy u Sáry: V mládí ji matka dala do útulku pro hluchoněmé, přesto se obě naučily posunkovou řeč, to znamená, že to nemohlo být v útlém mládí, a navíc ani v pubertě, kdy fungovala jako těžko říct co (snad nymfomanka). Dalo by se tak říct, že ji matka "poslala do učení". Sára se ale učit odmítá a tak pracuje (už jsme ve filmu) jako uklízečka, přesto je považována za velice inteligentní. (Její) učitel řeči ji však z tohoto prostředí, v němž se cítí spokojená, vytrhne a naučí ji hrát poker. V pokru je dobrá, ale pokr hrát nechce, chce jít na vysokou školu, a tak učitele opouští a vrací se k matce. Všichni se jí neustále omlouvají, zvlášť když ji posedne záchvat běsu a začne sprostě posunkovat. Nejlépe je jí ve vodě, do níž se snaží strhnout i učitele. Nakonec je jí bez něj smutno a tak se k němu vrací. Jejich společná budoucnost je přesto velmi nejistá.  ... Možná lehká písnička Boba Dylana v tom udělá více jasno: But I can’t respond / To your sign language / You’re taking advantage / Bringing me down / Can’t you make any sound? - Nevím co si počít / s tvou posunkovou řečí / jsi ve výhodě / a jám z toho depku / což nevydáš ani hlásku? (17.01.2024)

Začiatok filmu sľuboval zaujímavý príbeh o nadanom netradičnom učiteľovi, ktorý miluje svoju prácu s hluchonemými deťmi. Nechýbal ani vtip, dobré detské výkony, spád deja. V druhej polovici sa to zvrtlo do lovestory, kde obe strany hľadajú svoje miesto a pochopenie druhého, a vôbec do príbehu, aký druh neznášam. Samozrejme (z môjho mužského pohľadu) žena poriadne nevie, čo chce, a romantická zápletka je na svete. Už to len šťastne rozuzliť a na konci je zvonec... –––– Viete prečo sa treba naučiť rozprávať? – Aby sme mohli baliť počujúce dievčatá. (20.04.2014)

Tento film jsem viděl teď po třetí po asi roční pauze a líbil se mi stejně tak, jako na poprvé. Možná je to tím, že k neslyšícím lidem, respektive k těm, kteří umí znakovou řeč, cítím veliký obdiv. Ať už to byla hluchoněmá Japonka z filmu Babel nebo děti z filmu Dogani, prostě mě toto téma baví. A pokud se k tomu přidají perfektní herci a ne úplně blbý scénář s hezkým hudebním doprovodem, tak si nemám na co stěžovat. Super odpočinkový film. (19.03.2015)

Před lety na mě tenhle film zafungoval stejně, jako kdybych na nebi zahlédla UFO. Film o barierách, jejich ignorování, jejich bourání, velké lásce .... Hluchoněmá herečka Marlee Matlin byla tehdy dalším zjevením a donutila s osudem své hrdinky bezezbytku cítit. Svůj handicap, bohužel, už nikdy tak hodnotně "nevyužila", ale i tak dokázala víc, než spousta hollywoodských tzv.celebrit. (17.01.2004)

Stret dvoch svetov - normálneho a toho hluchonemého, či skôr nepočujúceho. Priblížiť sa k normálnemu svetu je rovnako obtiažne ako priblížiť sa k tomu svetu druhému. Nehovorím, že najlepšie, ale zapamätaniahodné herecké výkony a zaujímavé skryté posolstvo prerážajú z tohoto snímku. I keď je to na môj vkus až príliš romantické a všadeprenikajúce sexom a nie práve vieryhodným celkovým prevedením. (25.04.2016)