Metoda

Život je váš, metoda naše... . . . Inu, není nad to budovat si pozici, že... %-] . . . Jeden až může šťasten být, že tenhle svět je zcela mimo něj a že se mu může vysmát do očí... A že jsem pár všelijakých takových podobných kreatur za posledních dvaadvacet let díky své branži poznal na vlastní oči! Hm... . . . Filmek je trošku zdlouhavý, místy trošku nudný, zajímavý, jizlivě provokativní... . . . No, jak říkám, život je náš, metoda vaše... - - - P.S. Za ten závěr - no, možná jednou po repete tu pátou hvězdu ještě přidám... - - - - - (Poprvé viděno 12.9.2011 na >metodickém prostoru< /v původním znění s titulky a s originálním formátem obrazu/, hodnocení 422., komentář zde trošku unavený jako padesátý - 13.9.2011) (13.09.2011)

,,KANDIDÁTI DOSTÁVAJÍ SÉRII TEORETICKÝCH ÚKOLŮ, NEBO PROBLÉMŮ, KTERÉ MOHOU SOUVISET S JEJICH BUDOUCÍ PRACÍ, A MUSÍ DISKUTOVAT O NEJLEPŠÍM MOŽNÉM ŘEŠENÍ“..... /// Personální ,,Big Brothers“ plný bezprostředních reakcí, instinktu (klidně toho zabijáckýho) i důvtipu. Pohovor, po jehož absolvování by člověk mohl bejt zralej leda tak pro Chocholouška. CELKEM SI TO TADY SPOLU UŽÍVÁME, NE? Jo celkem jo. Filmová divadelnost se vším všudy. Tedy hlavně herci a příběh vytvoří solidní personální depku s tím krásným vykřičníkem ... CHCEŠ SE MÍT JAKO PRASE V ŽITĚ? BUĎ SVINĚ! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Divadelní hru od Jordi Galcerana ,,El método Grönholm“ jsem neviděl. 2.) Kostka byla krvavá, Bůh masakru moc komorní. 3.) Jsem personalista! (Kdo je víc?) 4.) Thx za titule ,,petrkolin“ a ,,swamp“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ** (17.03.2012)

Protože morální hodnoty a dobrá kuchyně nám začnou chybět až ve chvíli, kdy je nemáme. Ne vždycky ale z našeho života mizí (z pozice pouhýho pozorovatele) tak zábavnou formou, jako v týhle variaci na thrillery, v nichž 10 lidí v objektu/ na ostrově/ kdekoliv musí zabít/ zničit/ umučit svoje kolegy/ vrstevníky/ přátele, aby sami vyvázli. Ve variaci velmi reálný, o to děsivější a (pouze) z perspektivy diváka škodolibě úsměvný. V tomhle světě já žít nechci...a nabonzovala bych pro to kohokoli. (13.09.2011)

Po výborném rozjezdu v první půlce, kde se nám představí jednotliví uchazeči a následná metoda výběru, jsem byl nadšený. Příběh číšil originalitou, úkoly byly zajímavé a psychologický teror se pěkně stupňoval. Problém však přichází s druhou polovinou, kde jakoby scénaristům úplně došly nápady, dlouho se příběh plácá na místě, úkoly už přecházejí do stereotypní nudy a celkově se film sekne na čistě psychologické lince, ale úplně zapomíná na budovanou atmosféru, akci, napětí nebo se bojí jakkoliv přitvrdit. Samotný závěr mě pak už zklamal úplně, protože nám vlastně nic neřekl a jen za filmem zabouchl dveře. Veliká škoda, od podobné španělské tvorby jsem čekal něco více a potenciál tady byl, ale to, jak jej v průběhu filmu zazdili, mě bude mrzet ještě dlouhou dobu... (09.06.2021)

Chce to hodně kuráže, pustit se do intenzivního konverzačního dramatu ve stylu 12 Angry Men. Bezpodmínečně musíte mít silný scénář s mimořádně kvalitními dialogy. --- Tohle je velmi dobré, opravdu. A zajímavé. Ale přece jen, nebyl jsem úplně nasycen. Špetka brilance mi v tom chyběla. Snad že nejméně dva hráči byli evidentně slabí a do závěrečného výběru neměli vůbec postoupit. A některé vítězné argumenty nebylo tak těžké zpochybnit. Zkrátka - dobré, nikoli ohromující. --- A paralelní linka s antiglobalizačními demonstracemi mě vyloženě rozčilovala. (09.05.2014)