Mezi mužem a ženou

Zvláštní film. Aaron Eckhart se na mém TOP žebříčku dere výš a výš, a u tohohle filmu opět přesvědčil o svých kvalitách. Film je zvláštní už provedením, celý film je obraz rozdělen na dvě poloviny. I když při sledování jsem na to nějak zapomínal a splývalo mi to v jeden. Zvláštní je i námětem. Postavit film na dialogu dvou lidí už tady bylo, ale ne vždy se to povedlo, musí holt hrát kvalitní herci. A. 9/10 (02.03.2009)

Rozdělení obrazu má zřejmě vyjádřit neslučitelnost světů obou hrdinů. Akceptoval bych ho u krátkého cvičení, nikoli u celovečerního filmu. Formální experiment v některých momentech funguje, ale ve spoustě dalších naopak překáží. Přesto i tam kde funguje pouze zdůrazňuje skutečnosti, které by divák pochopil i bez něj. (19.01.2010)

Dva exmanželé se sejdou na svatbě jeho sestry. Po zatancované skladbě zjistí, že tam zůstali úplně sami (!), tak si to jdou rozdat na hotel. Ona je prý vdaná, on má přítelkyni. Celou dobu kecají a kecají. Ano, taky, když jsem někde s holkou, tak kecám a kecám. Ale myslím, že to, co zplodí život, je zajímavější, než kecy v tomhle filmu. Navíc oba herci působí dost odtažitě. Kamera, která má ukazovat rozdílné cítění mezi mužem a ženou měla jediný efekt a to ten, že mi rozpůlila mou novou 107 cm plazmu. Jsem přesvědčen, že rozpůlená kamera měla jen jediný cíl a to zamaskovat tu nemohoucnost všech zainteresovaných. Takže žádná duševní studie, jak by se dalo očekávat, jen zoufalé sledování, kdy už ta nadsedmdesátiprocentní kálečka skončí. PS: I přesto, že jsem chtěl film férově vypnout po deseti minutách, vydržel jsem se dívat do konce a to jen proto, abych mohl tento film plnohodnotně zkritizovat. PPS: Nevěřím hodnocení většiny lidí zde, myslím si o nich, že to jsou masochisté. (08.02.2011)

Film, který má parádní obsazení (já osobně jsem si ho sehnal kvůli Aaronovi a Olivii, ale zde jsem pochopil, co všichni vidí na Heleně) nezvyklou práci s kamerou (prakticky pořád je obraz rozdělen na dvě půlky, z pohledu ženy a muže a sem tam se díky němu můžeme vrátit do minulosti a zároveň sledovat aktuální dění) a vynikající scénář. Nicméně mi tam něco scházelo, nějaký zásadnější moment. Možná jsem taky příliš mladý a moc jsem toho neprožil, abych přesně pochopil, nevím. Co ale vím je, že snímek Room in Rome se mi líbil mnohem víc a jde tam prakticky o to samé (akorát tam máte Řím a dvě lesbičky). Nicméně čekal jsem zajímavý film o vztazích a to jsem taky dostal, takže dá se říct, že jsem spokojený. 80 %. (12.07.2011)

V reakcích a recenzích mnohdy vzpomínané "Before Sunrise" a "Before Sunset" jsou pro platoniky, "Mezi mužem a ženou" je pro realistické romantiky – to není snaha o poetismus, ale přesný popis filmu, jehož jádrem je již několikrát realizovaný příběh setkání dvou dříve zamilovaných lidí po letech. Zde však dostává novou energii díky onomu realisticky romantickému pohledu a také originálnímu vyprávění. Rozdělení rámu na dva obrazy je využito k naznačení distance mezi oběma postavami, které jen zřídka přecházejí do prostoru druhého, ale také k vytváření kontrapunktu k hlavnímu dění. V klíčových chvílích se v jednom z obrazů přestřihne do minulosti postav, na jejich současné partnery či na nevyřčenou a pouze v hloubli srdce či mysli strašící vizi, toho, jak by si on či ona představovali vývoj situace. Míra vhledu do dění a naprosto přesné dialogy i jemné nuance gest, výrazů tváře a detailů, které se staví ústřední dvojici do cesty, jsou výmluvně přesné a svým oproštěním od idealismu, ale současným setrváním v maximální empatii neskonale uhrančivé. Nemalý vliv na tom mají úchvatní hlavní představitelé, kteří při balancování na různých emocionálních pólech působí nevídaně bezprostředně. (06.10.2009)