Svět podle Garpa

Lehká barevná parodie na všechny ty měnící se mezigenderové věci, které hýbaly druhou polovinou min. století. Robin mě nikdy moc nebavil, zato Glenn tedy ano. Její zdravotnici s otevřeným až asociálním přístupem k mezilidským vztahům, jsem jí spolkla i s navijákem. Tak nějak mi připomněla postavu mé oblíbené asociální antropoložky ze Sběratelů kostí. (13.04.2012)

Životní "oblouk" T.S. Garpa se bizarním početím poeticky vybarvuje odstíny lidské komedie plné mladické fantazie a spisovatelské imaginace, šťastná dospělost se zbožňovanou rodinou však nakousne přemnoho závažných (vedlejších) motivů a zamíří k tragickým koncům. Zkratkovitý všeobjímající záběr (láska, sex, "chlípnost", odžité zkušenosti i katastrofy, feminismus, tolerance, smrt, trocha umírněného bláznovství ad.) představuje dvousečnou zbraň, jelikož se máločemu dostane potřebné hloubky či vyznění. (19.09.2018)

Já tu knihu tak miloval..:( Neměl jsem se na ten film dívat... George Roy Hill neměl tolik štěstí ani odvahy jako Hallstrom a jeho nápad - zfilmovat Irvingovo veledílo - dopadl zoufale... jediné co mohu vyzdvihnout byl výkon Glenn Close... Williams se sice snažil, ale nemnoho současných herců by zvládlo zahrát tak komplikovanou postavu jakou je Garp, a tak mu nebudu ani nic vytýkat... (22.08.2006)

Svého času můj velice oblíbený román. I nyní do něho nahlédnu. A až nyní jsem pochopil, proč překladatel Nenadál o románu mluví, že je přesně na hraně umění a kýče... Film "Svět podle Garpa" je ale jen odvarem knihy. Zjevně šlo o snahu co nejrychleji využít popularitu knihy, která se i ČSSR prodávala v osmdesátých letech ve velkých nákladech. Je čtivá, je přitažlivá pro široké masy, neb s hlavním hrdinou se snadno ztotožňuje. Osobně se mi ale líbí vývoj a myšlení ženy GARPA, která patřila tehdy v mém dospívajícím věku k optimálnímu prototypu ženy, kterou bych si pro život přál. Ach, kde ty časy zmizely! Asi tam kde měly! Jestliže nic netrvá věčně, tak proč by měly ty mé představy, že? (23.06.2010)

Na začátek musím říct, že původní Irvingovu knihu neznám, takže nevím, jak moc se liší od filmu. Na film jsem se odhodlala podívat, protože je to oblíbený film jedné mojí známé, která jej neustále vychvalovala a neustále všechno přirovnávala: "To bylo i v Garpovi." Takže jsem se na film těšila... První, co mě znechutilo bylo přehnaně feministické zaměření filmu. Matka našeho hrdiny Garpa je konzervativní feministka, podle které jsou muži jen zvířata a ženy vykořisťované chudinky. Sám mužský hrdina je zobrazován jako chlípné prase bez citů a svědomí, kdy podvádí svou manželku a lže jí do očí, zatímco když ona si najde milence, má šílené výčitky. Minuty filmu ubíhaly a ubíhaly a já se nudila a nudila a nepřestával mě udivovat sexuálně tabuistický záměr filmu - sex na louce, orál v autě a do toho zástupy feministek. Můj osobní pocit filmu je hrůza a zděšení, kdy z přirozeného dělají něco zakázané a odporné. (19.05.2011)