Krev jako čokoláda

Slabučký odvar z vlkodlačích filmov. Najprv som bol rad, že tu nie sú nejaký hnusne spravený vlkodlaci, ale zas takýchto psíčkov si tiež mohli odpustiť. Je to slabé na všetkých frontoch. Akcie je tu máličko, príbehová stránka prvoplánová a nezaujímavá. Triky tu hádam ani neboli, keď nepočítam tie svietiace skoky, ktoré boli otrasne zo všetkých hľadísk. Film sa nejako ani nesnaží diváka niečím upútať, ide si len svojou trápnou linkou. Čakal som solídnejšiu jazdu. Takto len slabé 2*. (29.03.2021)

Podarených, kvalitných werewolf movie je ako šafránu. Spočítal by som ich na prstoch jednej ruky. Teenagerská, romantická fantasy "Krv ako čokoláda" sa tiež zaoberá vlkodlakmi. Neskúsená, neúspešná, nemecká režisérka Katja von Garnier chcela túto tému priblížiť predovšetkým mladým divákom. A tak je to teda plné pubertálnej lásky, proroctiev, vyvolených hrdinov a adolescentných vlkodlakov, ktorí sa snažia ovládnuť súčastnú Bukurešť. Hlúpy nezmysel. Zlí herci, úplne bez charizmy. Chudobná produkcia, ktorá šetrila, kde sa dalo. Celé to vyznieva lacno a naivne. Tento film je dobrá voľba na spestrenie emo dýchanku partie malých školáčok. Rozhodne nie je určený pre starých, ostrieľaných, horrorových borcov. ** (01.09.2010)

Člověk od toho čeká alespoň béčkový film o vlkodlacích, možná i s trochou akce nebo zajímavým rozvětveným příběhem. Bohužel ani jednoho se mu nedostane. Film je ukrutně špatný. Špatní jsou herci, špatné jsou triky, cokoliv vás u filmu napadne jako střih, zvuk, hudba jakbysmet. Ale až na "odpad" to není, takže alespoň 1* (16.05.2007)

nedávno jsme ten film našla na exteráku a vzpomněla jsem si na něho. Je blbý že před dvěmi lety, kdy jsem ho viděla se mi brutálně moc líbil a v té době to byl jeden z mých nejoblíbenějších filmů, když jsem na nho skoro zapomněla.. ale věřte, že ho vážně ráda mám. Ani ne tak pro jeho děj.. miluju ho hlavně v částech, kdy se lidi proměňují na vlky a běhají lesem.. jako normální lidé takovou schopnost nemáme, mě se to ale hrozně líbí, a kdybychom takovou schopnost měli, převtělit se do zvířete, nikdy bych nebyla člověk.. ty zpomalené záběry kdy ti vlci běží a skáčou mi nahazuje husí kůži a vždycky mi až vypětím vykopne noha sama od sebe.. nechápu jak to ten film dělá, ale dělá to.. (21.01.2011)

Spíš krev a limonáda. Že nechápu název, by tolik nevadilo (ano, krev i čokoládu jsem tam viděl). S příběhem zde podaným lze naložit různým způsobem. Jedním z nich je přiblblá mafiánská limonáda, což je tento případ. Tisíckrát obšlehávaná šablona, tentokrát ve vlkodlačím podání. Nepochopitelně deviantní příslušnice druhu jako propagace mezidruhové tolerance, vůdce tisícileté smečky – mafióso v kožené bundě s hubou plnou zákona a tradice, jeho dědic jako idiotský floutek, který si troufne na holku, ale neporadí si s mladým pomilováníhodným spisovatelem. Chcete vědět, jak to bude dál? Prostě jako vždycky. Aby bylo jasno, nemám vůbec nic proti tomu, aby se sympatická vlkodlačice zamilovala do člověka a vymanila se smečce i její tradici. Ale jestliže mi o tom chce někdo vyprávět, tak ať to má nějakou váhu, prosím. Kdyby si aspoň nízké pudy příšly na své, ale i v tomto ohledu jsem byl zklamán. Film pro mne zachraňují ženské postavy: všechny čtyři jsou nějak zajímavé, za což ovšem vděčí kráse a uhrančivosti svých představitelek. (Nejvýraznější postavou celého filmu je zakousnutá červená karkulka. Blbé, že?) Hvězdička za několik působivých obrazů. Autor titulků má asi zvrhlou zábavu v co nejméně adekvátním překladu. (29.08.2011)