Obsahy(1)
I v Mexiku mají památky své legendy. Ta o Xapatanu říká, že rozhněvaní bohové a jejich strážci hory brání kandidátům (soutěžícím), aby získali vzácnou sošku, za kterou je profesor Gregory ochoten zaplatit nemalou částku. Kandidáti musí prokázat sílu, šikovnost, odvahu i důvtip. Nejprve v týmu, kdy je spolupráce nutná, ve finále však už soutěží každý zbylý kandidát sám za sebe. Každý soutěžící má na zádech pouzdro, představující jeho život - přijde-li o něj, vypadává ze hry a stává se zajatcem. Navíc čas neúprosně běží, takže kdoví, zda případný úspěšný finalista nakonec se soškou stihne odjíždějící vlak s profesorem... (DžejPý)
(více)Recenze (76)
Moje druhá volba po Pevnosti Boyard. Zajímavé prostředí a úkoly, které se bohužel dost často opakovaly a nebyla zachována varianta z pevnosti o obrovském množství úkolů. Přesto jsem se skvěle bavil a hlavně závěr byl vždycky zajímavý nejen kvůli nonstop běhu, ale i samotným záběrům z kamery na hlavě soutěžících. ()
Mně se soutěž Po stopách Xapatanu líbila mnohem více jak Pavnost Boyard (i když i tu jsem měl rád). Soutěžilo se pěkně v přírodě při plném fyzickém nasazení. Do toho byly správně zakomponovány sošky (tedy i jakási kultura a historie). Vše pak vrcholilo neméně náročným "během" do schodů a pánem u vlaku (někdy i ujíždějícím ve vlaku, kdy soutěžícím scházelo několik vteřin). Pamatuji se, že jsme se s partou přátel snažili tuto soutěž napodobit (už je to asi 15 let zpátky), a byla to fakt psina. Musím dát 5 hvězdiček (89%) a zoufat si, že už podobné hry na našich televizních stanicích nemáme možnost vidět. ()
Nemůžu si pomoct, "Hry bez hranic", "Pevnost Boyard" a "Po stopách Xapatanu" jsou prostě pětihvězdičkové záležitosti. Poslední z trojice velikých soutěžích je také nejdrsnější a nejakčnější. Soutěžící odpadávají jako mouchy (velmi chytrý nápad s těmi pouzdry), úkoly jsou opravdu extrémě fyzicky náročné (už jen to zvedání závory!), čas odjezdu vlaku sadisticky žene hrdiny do schodů a k tomu ani zdaleka není jisté, že profesorovi nesou správnou sošku. Síla... ()
Srovnatelná zábava s Pevností Boyard či Pago Pago - podobně exotické prostředí a zajímavě napínavé úkoly, Francouzi prostě tehdy uměli. Ještě spolu s dalším francouzským dílem Hrami bez hranic tvoří klenoty soutěžních pořadů z mého dětství. ()
Soutěžní seriál, který vznikl díky popularitě starší a známější Pevnosti Boyard. Narozdíl od Boyardu je však průběh soutěže pokaždé "na jedno brdo" - soutěžící plní stále tytéž úkoly, řeší tytéž hádanky a zdolávají tentýž konečný cíl. Navíc díky tomu, že členové soutěžního týmu se v průběhu hry vyřazují a vyhrají jen dva, nepřijde mi soutěž tak férová jako Boyard, kde se o konečnou výhru či nevýhru dělili všichni a kde po celou soutěž pracuje tým jako celek. Takže vidět dva díly Xapatanu pro představu stačí a šmitec. ()
Zajímavosti (4)
- Počet schodů, které musí na začátku hry soutěžící sejít a 'finalista' s 'kandidátkou' na konci hry vystoupat k železniční stanici Xapatan, je 365. (CANNIBAL)
Reklama