Obsahy(1)
I v Mexiku mají památky své legendy. Ta o Xapatanu říká, že rozhněvaní bohové a jejich strážci hory brání kandidátům (soutěžícím), aby získali vzácnou sošku, za kterou je profesor Gregory ochoten zaplatit nemalou částku. Kandidáti musí prokázat sílu, šikovnost, odvahu i důvtip. Nejprve v týmu, kdy je spolupráce nutná, ve finále však už soutěží každý zbylý kandidát sám za sebe. Každý soutěžící má na zádech pouzdro, představující jeho život - přijde-li o něj, vypadává ze hry a stává se zajatcem. Navíc čas neúprosně běží, takže kdoví, zda případný úspěšný finalista nakonec se soškou stihne odjíždějící vlak s profesorem... (DžejPý)
(více)Recenze (76)
Soutěž zdaleka nedosáhla kvality a zajímavosti "Pevnosti Boyard", okoukala se a začala nudit strašně rychle - i přes nádhernou okolní přírodu. Snad kdyby tvůrci dokázali trasu a úkoly obměňovat, mělo by to větší naději na úspěch. Přesto jde stále o hru, která hravě převálcuje různé současné soutěžní super-mega-sračky (polovina je určená jen pro puberťáky a druhá, nenápadnější polovina zas pro důchodce). 70% ()
Tato soutěž byla u mě vždy až za Pevností Boyard, ale nic méně, nic lepšího k vidění nebylo (a vlastně není ani dnes). Zjistil jsem, že spousta lidí, tuto dobrodružnou hru s legendárním výběhem asi třistapadesáti schodů k vlaku, už ani nepamatuje, nebo vůbec nezná... Snad to nějaká naše TV ještě někdy, i s Boyardem, odvysílá. [7/1O] ()
Marně jsem si lámala hlavu nad tím, jak se jmenovala ta druhá soutěž, co běžela po Pevnosti Boyard. Dneska jsem na to přišla. Vzpomínky se vratily. Jmenuje se Po stopách Xapatanu. Už se neocitáme v prostředí staré pevnosti, ale v divoké a exotické přírodě. O dobrodružství není nouze a vlak na nikoho nečeká. Čas do jeho odjezdu se neúprosně krátí. Stihnou, nestihnou vlak? Kolikrát se stalo, že soutěžící vlak nedoběhli. Byla to docela makačka. Pevnost Boyard byla o mnoho lepší. Rozhodně by bylo zajímavé, kdyby se některá ze soutěží vrátila na dnešní obrazovky. Chtěla bych vědět jaké by měly ohlasy. Jestli by u diváků uspěly. Jedno Francouzům u soutěží upřít nemůžeme, vždycky se trefili do černého. ()
V prvé řadě souhlasím s komentářem uživatele Enšpígla "vyhodit z TV všechny ty hovna jako superstar..." Tyto sportovní soutěže plné zajímavých soutěží ať už v nespoutané přírodě, nebo v pevnosti Boyard měly své obrovské kouzlo. Sílu, vytrvalost, odvahu, napětí, rozum, nespoutanost atd... Soutěže, kde se každá vteřina dala vyvážit zlatem... ()
Jojo, to byla doba... Po našich vědomostních soutěžích typu Deset stupňů ke zlaté, zábavných typu Šest ran do klobouku přišly francouzské Pevnost Boyard a Stopa Xapatanu (Po stopách Xapatanu) - a já mám od té doby v podlaze vytlačené stopy, jak jsem tlačil či tahal, rozvrzané křeslo, jak jsem uhýbal a cukal... Tolik hádanek jsem za celý život neluštil (a tady jsem si skóre moc nevylepšil ;-). Soutěžící to měli leckdy pořádně těžké a záruky výhry nebyly. Na tohle bych se určitě ještě rád podíval - po nejrůznějších reality show (ala BigBrother) by to bylo osvěžující! ()
Zajímavosti (4)
- Počet schodů, které musí na začátku hry soutěžící sejít a 'finalista' s 'kandidátkou' na konci hry vystoupat k železniční stanici Xapatan, je 365. (CANNIBAL)
Reklama