Bílé Vánoce

Už na začátku mě Bing Crosby chytil za srdce písní White Christmas, která je prostě dojemná a naprosto úžasná. V 50.letech bylo takových muzikálů až moc, některé lepší, některé horší, tenhle bych označila za průměrný. Na můj vkus je tam až moc choreografických čísel, za které herci mají velkou poklonu, ale nemuselo by jich tam být tolik. Uvítala bych klidně více zpívání a méně tančení. Příběh také není nic moc, má hrát na city, ale nefunguje to natolik, aby mě to oslovilo. (19.12.2018)

Co bych já neudělal proto, abych zachránil životní styl některé z GUM, které mi kdysi zpříjemňovaly základní vojenskou službu láskyplným buzerováním? Jsem si jistý, že bych pouze nadšeně začal chroupat chipsy, abych měl z jejich pádu na dno dokonalý prožitek. Patrně proto zcela nechápu americkou úchylku v milování svých generálů, ale mimo tuto podivnost jsem se podezřele bavil při roztomile naivní zápletce i pozitivně laděném skotačení po pódiu. (25.12.2011)

K Muzikalom mam rozporuplny vztah, kde na jednej strane su genialne veci a na druhej strane su taketo romanticke podpriemerne zalezitosti, kde sa v priemernych kulisach riesia romanticke nedorozumenia - to je teda bieda, vystavat film na romantickych nedorozumeniach. To mi pripomina vsetky tie odporne presladene komedie s Rokom Hadsnom, alebo tie svinstva - zenske filmy od Minnelliho Cobweb tusim. taxa to volalo. No nic, plane reci- tanecky, ktore su dobre, zas plane dialogy, kulisy, zas tanecky, plane dialogy, nuda, zas tanecky : o tomto je cely film. Rovnaky level ako Vianoce na blate : 50 % (09.12.2017)

Navzdory názvu se Vánoc dotýká tento klasický muzikál jen okrajově a mnohem více si všímá tanečních číšel, romantických vztahů mezi postavami a především připravované show na počest zapomenutého generála. A třebaže nejsou Bílé Vánoce ničím převratné, taneční umění Binga Crosbyho a Dennyho Kaye, režijní zručnost Michaela Curtize (režíroval třeba Casablancu), příjemně jednoduchý příběh a především chytlavé melodie (z nichž přímo píseň White Christmas zlidověla a nechybí takřka na žádném výběru vánoční hudby), jde o sympatické překvapení pro milovníky klasiky... a tím já jsem. (11.11.2004)

Byl jednou jeden muž a ten se jmenoval Bing Crosby. Ve dvacátých letech dvacátého století se stal velmi populárním zpěvákem a protože tehdy bylo naprosto běžné, aby se zpěvák živil současně jako tanečník, herec, moderátor i komik, vstoupil poměrně rychle i do filmového průmyslu. Za 40 let si zahrál asi 80 rolí v nejrůznějších amerických filmech. Dnes - na počátku 21. století - by se dalo považovat za mistrný kousek, kdyby se vám aspoň polovinu Bingových filmů podařilo někde v archivech vyhrabat, je ale několik málo kousků, které se - minimálně na americké půdě během Vánoc - budou omílat stále dokola. White Christmas je jedním z těchto filmů, přitom toho v něm vánočního krom jména moc není. Název byl v tomto případě nejspíš sebrán z Bingovy slavné písně, která ve filmu zazní, ale ačkoliv mám její komorní vyznění v černobílém Holiday Inn, kde ji Crosby poprvé zazpíval, mnohem radši, nedá se ani tomuto rozjařenému barevnému kousku upřít styl. Irving Berlin se skutečně vyznamemal a i když jsem si původně myslela, že na hudební stránku rychle zapomenu, "Sisters" nebo "The Old Man" mi zní v hlavě dodnes a za "Count Your Blessings Instead of Sheep" bych položila život :-) Pokud se k některým filmům ráda vracím, jsou to právě tyhle staré snímky s Bingem Crosbym a White Christmas patří mezi ty lepší. (21.07.2009)