Posedlost

Film Posedlost se pohybuje na hranici šílenství, ne-li místy až za ní. Nemohu nepomyslet na to jak to asi vypadalo při natáčení. Spousta scén je plná intentzivního hněvu, vzteku a šílení. Herci a snad i celý štáb se snad museli během natáčení vzájemně snad úplně zbavit příčetnosti, protože jinak si neumím vysvětlit ty vynikající herecké výkony, které jsou dokonale umocněny kamerou. V jedné scéně Issabellu Adjani popadne amok a věřím jí, že tehdy ze sebe vydaĺa úplně vše a kdyby mi někdo řekl, že jí pak museli odvézt na psychiatrii, ani by mě to nepřekvapilo. Určitě se nejedná o film pro každého, je to filmový klub, ale zároveň úžasný horor. (11.03.2011)

Panejo, to byla psychárna, procházka cvokhausem hadr. Já osobně bych uvítal méně afektu a divadelního herectví, ač chápu, že právě tyhlety expresivní herecké metody udělali Possession tím, čím je. Na samotnej děj se určitě musí pohlížet jako na nějakou metaforu, protože zvlášť ke konci už je divák s přímočarým postupem opravdu ... v koncích. Rozhodně doporučuju jako ukázku perfektního filmového šílenství. Horror movie of the year (26.04.2009)

Obnažené podobenství o „nezvratném“ konci manželského soužití. Odehrávající se v neurčeném časovém rozpětí v neprodyšném uzavření symbolických zdí východního bloku, které se jeví ve své tvrdošíjné reálnosti natolik palčivé, a jsou právě tím předznamenávajícím výrazovým článkem nemožnosti úniku. Andrzej Zulawski se stravující syrovostí rozehrává vztah trpícího muže a hledající se ženy. V neprostupném uzavření jeden - druhému se stává jejich syn jen křehkým spojením vytrácející se normálnosti. Zulawski svou Posedlostí vytvořil základ a určil směr, např. pro Gaspara Noého Zvrácený a Larse von Triera s jeho lehce evokujícím snímkem Antikrist. (19.10.2010)

Posedlost je jako do srdce zabodnutý nůž, jímž Andrzej Żuławski pomalu otáčí. Mnohovrstevný hororový snímek útočí na divákovu komfortní zónu a míří do tak krajních poloh lidské psychiky jako málokterý jiný film. Herecké výkony Isabelle Adjani a Sama Neilla jsou opravdu excentrické, balancující na hraně psychického zhroucení. Żuławski zobrazil opravdu chladnou a špinavou vizi rozkladu vztahu dvou lidí v těžko stravitelném, působivém a nezapomenutelném díle. A ta hudba! Jsem rád, že jsem měl šanci Posedlost vidět na velkém plátně i s následným komentářem přítomného Sama Neilla, který film viděl znovu po téměř 40 letech a vzpomínal na natáčení jako na nejextrémnější zážitek svého kariérního života. [Sitges 2019] (15.10.2019)

Isabelle sa tu riadne vyřádila. Za ňu 2 hviezdičky. Zvyšok je čistá psychiatria. Ďalší z filmov, ktorý nemá dej, ktorý by chápal aj niekto iný než scenárista, postavy sa chovajú ako pacienti z psychiatrie s najvyšším stupňom dozoru a celé sa to tvári ako umenie. Viem, prečo sa vyhýbam poľským režisérom vo Francúzsku. (03.04.2021)