Pusinky

Ukričané, až nezdravo prepsychologizované, často chladné ako psí čumák a vzhľadom k tomu, že hlavné hrdinky každú chvíľu ukazujú intímne partie prekvapivo málo zábavné. A tiež bezdejové. Babinská je možno talent a Muchow skvelý skladateľ ale ak sa má česká kinematografia poberať týmto smerom, tak to naši bratia veľmi nevyhrali... To už radšej Svěráka. (12.01.2008)

Trojka kamarádek řeší svoje velké problémy, které zajímají osmnáctileté holky. A obávám se, že jenom osmnáctileté holky docení, o co se Babinská snažila, protože není tak dobrá režisérka, aby její film někoho jiného než pubertální slečny bavil. Naprosto rozumím, proč kolega Cival považuje Pusinky za uječený peklo (nedodal, že ten film vlastně nemá příběh a Sandra Nováková přehrává), přesto dávám dvě hvězdičky za snahu natočit v českých podmínkách film, kde holky pod dvacet nejsou jen roštenky pro Kotka s Mádlem. (01.12.2007)

,,že si trochu užijem, když jsou to naše poslední prázdniny. Že se popovezem, zapaříme“..... Sonda do životů a duší ,,náctiletých“ holek, plná živočišných scén a hledání sama sebe v perfektním podání tří holek, které to snad ani nehrály, za což patří K. Babinské poklona. Několik důvodů, proč má smysl film vidět: 1.) Nevím, kde chytnu svalovou slabost. 2.) Jsem vášnivým pozorovatelem Vrbaře čtyřtečnýho a koz mladých holek. 3.) Chci se stát zoufalým vytrvalcem. PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (26.09.2010)

Sebevědomá koketa, tlustá zakomplexovaná kr*va a lesba se sebevražednými sklony. Lituju, ale nedokážu se sžít s někým, kdo se mi charakterově hnusí, takže tenhle film opravdu není pro mě. Vzala jsem si z něj jen to, že je o třech mladých nánách, které si myslí, že jim patří svět, a přitom větší loserky aby člověk pohledal. (20.07.2012)

Pusinky jsou rozhodně nejrealističtější český film, co jsem viděl. Konečně jsem se dočkal toho, že postavy nejsou jenom loutky lámající ze sebe dialogy tak toporné (Klíne, sbalíme ňáký štěrbiny), až si člověk vzpomene na Rodinná pouta. Scénář sice má několik úletů (každý jsme nic..., závěrečný zoufalec vs. vytrvalec), ale jinak působí stoprocentně realisticky (věřte mi, výraz blbka existuje!). Dokonce se dostalo i na několik vtipů, co mě totálně odrovnaly. Osa příběhu je sice lehce kostrbatá, tedy na první pohled působí jako slepenec událostí, ale na pohled druhý je to pečlivá gradace a vývoj postav, který je tak reálný, až člověka zamrazí. Přeloženo pro lidi, fakt jsem těm holkám žral všechno, co udělaly. Vše je propojeno svižnými hudebními sekvencemi, které v podstatě fungují jako pauza mezi silnými scénami. A že jich v Pusinkách není málo. Herečky jsou naprosto bezchybné, takhle dobře hrát v českém filmu jsem už dlouho nikoho neviděl. Když jsem dnes shlédl Uvolněte se, prosím s Petrou Nesvačilovou (vřele doporučuji, geniální rozhovor), nevěřil jsem, že to opravdu byla ona, kdo to zahrál. Nijak pozadu za hlavními představitelkami nezůstal ani Oldřich Hajlich v roli Vojty, který byl do příběhu implantován velice zajímavě. Ano, čekal jsem POUZE otravného mladšího bratra, co budou tahat s sebou. Jeho úloha je ale mnohem důležitější. Režii snad není ani potřeba vyzdvihovat, protože (a teď přijde největší klišé) Karin Babinská prostě ví, co chce a umí toho dosáhnout. Je vidět (teď přijde to druhé největší), že za ty roky práce na projektu získala přesnou vizi a nemusela potom tápat. Nevím, kde se cit pro tenhle naturalismus v té na pohled křehké blondýnce bere, ale má ho. Už se těším, až natočí něco dalšího, což, jak jsem zjistil, závisí na tom, kdy se Petra Ušelová utrhne z vytížení Ulicí (chápeme, že jako obživa je to fajn, ale zachraňování české kinematografie se cení víc ;-) )a napíše něco dalšího. Minimálně jeden člověk na to půjde stoprocentně :-) (11.04.2007)