Pusinky

Velmi povedený film. O jedné cestě za zábavou, která skončila jako cesta za poznáním sama sebe. Dokonale zahrané charaktery (především Iška), jímavé obrazy, emoční nátlak. Film pro současné mladé lidi, a nejen pro ně, pro všechny, kteří si neuvědomují, jaké to je, být odlišný. HUDBA: Jan P. Muchow - tady se mi jeho práci po delší době opět velmi líbila. Jednoduše současná filmová hudba, jak má být. Navíc potěšili písničky od Photolabu (Eliška za basou! Hurá!). (21.04.2009)

Tragický je marketingový omyl s klamným názvem filmu, díky němuž jsem se do kina skoro nevypravil. Byl jsem přesvědčen, že jde o další přiblblou teenagerovskou komedii typu Snowboarďáků (napomohla tomu i další mystifikace v médiích, třeba v Reflexu byl článek o tomhle subžánru komedií a byly sem zařazeny i Pusinky). A přitom je to jedna z nejlepších generačních výpovědí v kontextu českého filmu za velmi dlouhou dobu, film o přelomové životní etapě, o hledání - svého místa v životě, svého vlastního já, o nejistotě, o stereotypech vnímání ženského a mužského světa, o konci dětství a počátcích něčeho, čemu se ještě hrdinky bojí říkat dospělost, o ztrátě ideálů, ale i o odpovědnosti za své jednání a uvědomění si tíhy života... Škoda jen zmateného začátku a velmi neumně vytvořené expozice a několika nevěrohodných replik. Jinak byl ale celý snímek plný autentických obrazů, dějových zvratů, psychologicky věrně motivovaného lidského jednání, výborné hudby (standardně vynikající Jan P. Muchow), syrových až naturalistických obrazů a scén (převážně při těch sexuálních mi na mysli vyvstával americký nezávislý Shortbus) a zvláště úžasných hereckých výkonů (hlavně herecký výkon Marie Doležalové mě doslova dostal). Karin Babinská, klobouk dolů! Pusinky jsou pro mě jedno z největších a nejpříjemnějších překvapení, svou otevřeností a odvahou popisovat problémy, kterých se jiní bojí sotva dotknout... (12.06.2007)

Babinská a Ušelová si napísali fajn indie scenár, ktorý ale bohvie prečo chceli silou mocou natiahnuť cez 90 minút , asi aby mali ľudia pocit, že film stojí za plné vstupné v kine. Pusinky sa tak občas tiahnu, tápajú, ako 70 minútová jednohubka mohli mať väčší drajv a naliehavosť. Pôsobí to trochu dojmom kvalitnejšieho študentského filmu, na čom nie je samozrejme nič zlé, ale v podstate v rámci žánru, ak by sme porovnávali s celosvetovou tvorbou tohto typu, tak by nám asi vyšiel čistý priemer. (19.01.2018)

Čekal jsem Snowboarďáky v ženském provedení. Dočkal jsem se originálních postav s výjimečnými vlastnostmi a charaktery, s originálním příběhem, se zajímavými zvraty, mnohdy nádhernými scenériemi (osamocené omšelé veřejné koupaliště a nudící se prodavačka vstupenek na toto koupaliště mají své kouzlo) a se zcela zvláštním pohledem na život. K tomu si ještě připočtěte, že miluju road-movie, a mám jasno. Čtyři hvězdičky dávám za výše vyjmenované, jednu ubírám za přílišný product placement a trochu zdlouhavý příběh, celkově se my však tento milý a pozoruhodný příběh líbil a nebudu mít problém se na něj podívat znovu... (03.05.2007)

Nevím, co na tom bylo syrového, hlubokého, realistického. Asi jsem viděla úplně jiný film. // Hlavní představitelky mi připadaly naprosto debilní, vzhledem k věku neomluvitelně. Během jejich rozhovorů jsem nevěděla, jestli se mám smát nebo plakat, vážně... // Hned od začátku je jasné, kterým směrem se tahle "road-movie" bude ubírat - že si tyhle "kamarádky" (nebo jak je mám nazvat) budou kompenzovat své komplexy jedna na druhé - jedna je kurva, druhá tlustá a třetí lesba. Paráda. Pár chlastaček, sexu, hádek, výčitek, mindráků, štenkrování, trocha excentrického močení (ach, ta rebelie!) a jeden zápisník plus nezrealizovaná cesta do Holandska. // Generační výpověď?? Spíš pokus o zajímavý, netradiční film, který neuspěl. Neděkuji. // * za Muchowu (tradičně dobrou) hudbu a * za představitelku Išky. (15.12.2008)