Zlomené květiny

Vynikající mírně existenciální film Jima Jarmusche o tom, že není dobré přehrabovat se ve vlastní minulosti, protože ta už k nám nepatří. Na počátku této ,,skoro" road-movie divák spatří dva světy propojené dvojicí ústředních hrdinů - posmutnělý a dorozpadávající se svět Dona Johnstona (jehož jméno si lidé zaměňují ve významové paralele s podobně povadlou hvězdou amerického televizního světa donjuanem Donem Johnsonem), muže bez rodiny, potomků, povětšinou strnule sedícího v tmavém neútulném, byť přepychovém, domě osvětleném jen modrým stínítkem televizní obrazovky. Ovšem hned v sousedství nalézá náš hrdina chtě nechtě svět-protipól, plný dětí, života, světla a partnerské harmonie, nic na tom nemůže změnit nižší intelektuální výbava, horší auto ani menší bankovní konto bodrého souseda. Bravurně, snad jen očima či mimickým svalstvem hrající, obvykle jen strnule sedící, Bill Murray, se dává do pohybu až v momentě (a to ještě pouze za přispění svého vitálního souseda), když se dozvídá, že má syna. Bilancující, laskavá a navzdory svému poklidnému až pomalému (typicky Jarmuschovskému) tempu strhující cesta za nalezením své bývalé lásky začíná a přes úsměvné peripetie a humorné pseudodetektivní propriety (růžová barva, psací stroj...), které vědomě matou diváka, se hlavní hrdina dostává až k existenciálně bolestnému poznání ... přes americkosnový finanční úspěch je v životě úplně sám... Skvělá, na detektivním hledání založená metafora s potencionálními syny najednou za každým rohem číhajícími na hlavního hrdinu, náhle díky kroužící kameře okolo strnulého Donova obličeje diváka neukolébá ... i přes náhle intenzivní potřebu nalézt svého potomka je a zůstává sám... PS: Za zvláštní zmínku stojí jako vždy u Jarmusche skvěle zvolená ,,etiopská" :-) hudba vyvolávající zvláštní nostalgickou, leč neklidnou náladu a obě snová intermezza, tvořící ve filmovém vyprávění jakési významové předěly. (08.02.2007)

Úvodní scéna s dopisem je dost "nejarmuschovská," ale hned po ní se vše vrátí do normálu a Jim to rozjede svým tradičním stylem. Takže se opět dočkáme pomalého tempa, decentního humoru a zatmívaček. Bill Murray furt jen tak kouká občas mrkne, nebo se ušklíbně a asi 2x za film se usměje. Do té jeho role se to ale hodí takže v pohodě. Zlomené květiny nejsou tím nejlepším co Jarmusch vyplodil, ale jeho fanoušky nezklamou. (28.02.2006)

Dříve jsem si s Jarmuschem příliš netykala (na základě zážitku s pozérským Mrtvým mužem), ale díky Zlomeným květinám a hlavně skrze jeho upírskou báchorkou Přežijí jen milenci vím, že má i smysl pro humor. Jen to není humor pro všechny. A cože je tak báječného na Zlomených květinách? Bill Murray samozřejmě. A celá kohorta nádherných zralých ženských. Něžná Julie Delpy, velice sexy Sharon Stone, křehká Frances Conroy, rafinovaná Jessica Lange a v neposlední řadě divoká Tilda Swinton. Takto si lze představit nádhernou paralelu s dnešním The Private Life of Don Juan. A jako jen výjimečně sdílím pocity předepsané v režijní explikaci. Mám ráda pomalu doznívající filmy. (05.06.2017)

Premyslal som, ci tomuto filmu dat 3 alebo 2 hviezdicky, nakoniec som sa rozhodol pre 2. Mam velmi rad herca Billa Murraya, ale dej filmu sa vliekol takym pomalym tempom, ze som takmer zaspal a nepacila sa mi ani ta hudba, ktora sa tam stale opakovala. Samozrejme, ze ma zaujimalo, ci nakoniec najde zahadnu byvalu priatelku, s ktorou ma udajne syna, kedze mal vela priateliek, ale skoncilo to pre mna s mnozstvom otaznikom, rovnako ako aj pre hlavneho hrdinu. Takze sorry Mr. Jarmusch, Ghost Dog - Cesta samuraja bol super film, ale Zlomene kvety zostanu u mna na smetisku spolu s dalsimi nudnymi filmami. (04.08.2007)

Bill Murray opět jenom sedí a kouká. A zase byste mu zato z fleku dali náruč nejvyšších hereckých ocenění. Jim Jarmusch opět, jakoby jen tak mimochodem, nezúčastněně natočil další z řady zdánlivě nezajímavých příběhů. A opět mu to vyšlo. Sice to již odporuje veškeré logice, dle všeho by to měla být stěží snesitelná artová fraška, ale zase je to tam. Nechápu to, ale užívám si to. Jim je zkrátka borec a Billovi je škatulka "herec" malá. On prostě musí být něco víc. (09.07.2008)