Anastázie

Dívala jsem se na to jednou v onu nekřesťanskou hodinu, kdy to běželo, protože jsem nemohla spát. Přesně po sedmi minutách jsem usoudila, že vymývat si mozek telenovelou, kde se nevzdychá "José Manueli, José Manueli," ale "Vladimíre Alexejeviči, Vladimíre Alexejeviči," skutečně postrádá jakoukoli úroveň, navíc to u obyvatelky postkomunistické země hraničí s velezradou a že spánek si tímhle dozajista nepřivolám, protože se budu převalovat a přemítat, kdo se na tohle může vydržet dívat. Tak jsem se odebrala zpět do postele s Dostojevským. Tedy s Bratry Karamazovými. S knihou. (23.07.2007)

Ruská verze telenovely, obsazená do 19století-asi jediná možná doba pro tento druh "zábavy", ale představa takové opery třeba v době Stalina by byla v mých očích geniální:-). Laciná výprava, hrozivé výkony herců (i kdejaké gejpéčko má preciznější herecké provedení), natahovaný scénář, rychlokvašná režie. Přiznávám, že nejsem kdovíjaký znalec Anastázie, co jsem z ní okrajově však v dopoledním časem viděl (další důvod proč nebýt na pracáku, člověk je z nudy dohnán i k takovému svinstvu) mě bohatě stačilo. Volit mezi ruskou ruletou či toutou kravinou? Volám:" Podejte mě revolver a náboj s mým jménem, charašo!!!!" (15.06.2009)

Tento ruský historický romantický seriál jsem až doposud neznal, nicméně na Aquillesovo doporučení jsem ho přece jen vyzkoušel a nenechal se odradit zdejším nespravedlivě nízkým hodnocením. Je to docela zajímavý seriál, i když bych k němu měl mnohé výhrady. První dva, tři díly mi sice připadaly strašně statické a studiové, že jsem chtěl sledování předčasně ukončit, ale dal jsem tomu ještě šanci a dobře jsem udělal. Jak díly postupovaly, časem se děj stále více vylepšoval, hlavně od okamžiku, kdy Vladimir, Anna a Michail začali společně vyšetřovat vraždu Vladimirova otce. Co se mi na seriálu hodně líbilo až dojalo bylo kavalírství a nezlomné přátelství mezi Vladimirem a Michailem. I když mezi nimi došlo dokonce na souboj o Annu, ani jeden nedokázal vystřelit na toho druhého a nakonec se jen poprali ve sněhu. Dějová linka v paláci mezi díly 30 - 70, tj. po odjezdu Olgy Kalinowské a carevičově sbližování s německou princeznou Marií i Natašou Repninovou mě vůbec nebavila a většinu toho jsem přetáčel. Připadalo mi, že se děj v tomto směru vůbec nikam neposouvá, jen se tam nesmyslně tlachá o ničem. Zato veškeré dějové linky na venkově mě velice zaujaly, ať už milostný trojúhelník Vladimir-Anna-Michail, tak vyšetřování vraždy Vladimirova otce, Lízino pátrání po svém otci i to, jak se snažila zbavit manželství s intrikánským dědkem Zabalujevem. A i humor by se tu našel, zejm. na panství Korfa. Pokaždé, když se Karl Modestovič spřáhl s Polinou, jeden druhého vždy nějak zradil a pak se navzájem mstili (nezapomenutelná scéna, kdy Polina v třeskutém mrazu nechá Modestoviče nahého v konírně).:) Dějové linky s cikány v jejich táboře (ať už skrývání Anny, tak později i Olgy) navozovaly poetickou atmosféru. Také se mi líbilo, že po letech nenávisti se Vladimir usmířil se svoji tetou Syčichou, která odhalila celou pravdu o Anastázii v ten pravý čas. Mrzí mě, že po všech svých zločinech nebyla Maria Alexejevna nijak potrestána, i když je pravda, že vědomí, že svoji nenávistí ke Korfovým způsobila smrt vlastního syna je pro ni nejspíš největším trestem. Škoda že Nikita nenašel své štěstí, po všech těch rodinných skandálech Dolgorukých i vraždách Marii Alexejevny by i jeho láska se Soňou mohla projít bez povšimnutí, jenže na to byla Soňa příliš zbabělá. Někdy mě iritovala Annina naivita, zejm. během jejich pobytů v Petrohradu a Sonina schopnost mařit odhalení pravdy. Svým sobeckým a nadřazeným chováním se mi těsně po zinscenované smrti zprotivila i Olga, i když dříve jsem ji fandil, aby ji Benckendorf nezajal. V každém případě jde o zajímavý a koukatelný počin a možná se k tomuto seriálu v budoucnu ještě vrátím. Uděluji vyšší průměr 3 * a 65%. (18.12.2022)

Všechny "odpady" by mě asi ukamenovaly, ale já se podívám svému osudu zpříma do očí a řeknu, že se mi to líbí. První, na co bych chtěla před smrtí upozornit, je fakt, že to není ani z poloviny tak pitomé jako valná většina ostatních seriálů podobného žánru. Obrovským plusem je, že děj má spád a když prošvihnete cca 10 dílů, tak vám to prostě bude chybět (na rozdíl od jiných telenovel, kde stačí shlédnout každý 30. díl, abyste pochopili, co se odehrálo v minulých dvaceti devíti). Proti Rusům ani jejich filmové produkci nic nemám (zní to jako od vlastizrádce a kolaboranta, ale já okupaci ani komunismus nezažila), takže pojem "ruská telenovela" mě naprosto míjí. Je pravda, že hlavní hrdinka Anna/Anastázie je trochu bezvýrazná a unylá a kromě hezké tvářičky nemá moc co nabídnout. Oproti tomu Vladimír je celkem charakter, takže dohromady působí docela vyváženým dojmem. Dlužno dodat, že tahle série si na nic nehraje a nenabízí víc, než může. Pro mě osobně je navíc sympatické, že ji sleduji ve slovenštině. Zkrátka jako telenovela víc než průměr, což je nutno ocenit. (29.08.2012)

Této ruské seriálové verzi Angeliky s podstatně menším rozpočtem a odpovídajícím způsobem sníženou složkou soudnosti a logického uvažování na straně dramaturgů a scénáristů bych teoreticky mohl dát jednu jedinou hvězdu, a to proto, že mám dojem, že jsem představitelku hlavní role - útlou blondýnku s pohlednou tvářičkou - viděl podávat podstatně lepší výkony v žánrově poněkud jiné (a podstatně zábavnější;)) produkci. Ale to bych naznačil, že nejde o cosi tak špatného, že je to velmi perverzně zábavné... takže dám nula bodov;) (26.04.2008)