Samurai Champloo

Největší chybou Watanabeho seriálu je to, že z velké části nehledí na historické skutečnosti a vsazuje do feudálního japonska lidi, kteří svou mentalitou odpovídají spíše dnešním Japoncům. Obdobnou chybu činí i tím, že v seriálu užívá mnohých hiphopových prvků. To vše je ovšem pochopitelné, přihlédnete-li k věkové skupině, pro kterou je seriál především určen, a k velké oblíbenosti hiphopu v dnešním Japonsku. I přesto zde však není nouze o zábavu a mnohé díly bych si odvážil ohodnotit i pěti hvězdičkami. Nejvíce na mě zapůsobil díl o japonských dřevorytech, v němž jistým způsobem figoroval i V. van Gogh, a také díl o dívce z ostrovů Rjúkjú, kde se na dané poměry vyskytla i poměrně hezká hudba. Velmi pozitivní je také používání mnoha vyprávěčských metod a příběhová bohatost. Několik dílů ovšem bylo takřka nesnesitelných, hlavně ty, které byly prolezlé hiphopem. Tyto díly srazily dolů můj celkový požitek ze seriálu. 8/10 (15.06.2008)

Animácia je pekná a plynulá, hlavne pri bojových scénach vidno že si dali veľmi záležať. Stereotip nehrozí, pretože sa nájdu ako dramatické dieli, tak aj komediálne, alebo zamerané čisto na akciu. Hip hopu veľmi neholdujem ale niektoré skladby (hlavne beatbox) ma milo prekvapili. Škoda že záver ma trochu sklamal. Nakoniec musím ešte vyzdvihnúť epizódu kde hlavné postavy hrali baseball proti Američanom. Veľmi dávno som sa tak nesmial. Odporúčam aj tým čo nemajú z anime moc skúseností. (13.01.2008)

Pár let to trvalo, ale na třetí pokus sem se konečně dostal až na konec :D Stranou stylizace, hudby atp. stojí celý seriál na excelentních postavách Mugena a Jina (Fuu neni zlá, ale neni ani nijak úchvatná) - což bohužel není vždycky dost. Jednotlivé epizody příliš nespojuje, což není nic hrozného, ale bohužel kvalita dílů vcelku kolísá (naštěstí jen mezi "suprový" a "slušný", ale i tak) a je tam hodně nástřelů, které člověka natěší, ale k nimž se už seriál nikdy nevrátí a zůstanou nerozvedené. Plus nic proti troše dětinských vtipů, ale jejich neustálé opakování už bylo po chvíli vcelku nudný. Rozhodně to neni špatnej seriál - jen aby mě fakt nadchnul by musel mít ještě něco trochu víc (5* tomu nedám, ale ty 4* sou dost jistý a přesvědčivý). (01.04.2019)

Tahle samurajská road series :) říznutá hip hopem mě opravdu moc potěšila. Už dlouho jsem o ní věděl, že existuje, ale pořád ne a ne se k ní dostat. Hip hop poslouchám jen zřídka a tak jsem si nebyl jistý jak na mě tohle spojení bude působit. Nakonec (spíš hned od začátku) mě ale úplně uchvátilo. Všechny tři hlavní postavy jsou dobře vykreslené (a nakreslené - vůbec kresba má výborný a docela osobitý styl) a snad si je ani nejde neoblíbit (ještě někomu připoměl Mugen Naruta?). Děj se nese v klidném duchu a i když se celou pravdu o smyslu cesty dozvídáme v druhé polovině vůbec to ničemu nevadí (ono se to stejně dá docela dobře odhadnout už na začátku). Moc se mi líbilo, že se seriál místy nese v odlehčeném duchu a oddechové díly, které se hlavním dějem moc nezabívaly mě bavily víc než bych čekal (u dílu s Baseballem jsem se smál od začátku do konce). Co se týče hudební stránky tak jsem rád, že se nejedná o klasický hip hop prezentovaný v televizi či rádiu, ale o mírnější a (alespoň pro mě) mnohem poslouchatelnější hudbu. Btw: soundtrack funguje výborně i samostatně. (19.09.2007)

Vezměme si mixážní pult značky "Anime", postavme k němu DJe Shinichirô Watanabe a dejme mu do rukou dvě desky. Jednu s hip-hopem a druhou se středověkým Japonskem. Co vznikne? Samurai champloo!! Perfektní jízda s Mugenem a Jinem doprovazejících mladičkou Fuu ve skvěle stylové animaci. Co víc říct? Snad jen, že je to jasných 5/5. (05.12.2007)