Žáku Kašíku, nežeň se!

Je to příjemná blbina. Absurdně pojatý příběh o dvou žácích, kteří po jednom chemickém pokusu předčasně zestárli, ale jen po fyzické stránce. Mentálně jsou stále na úrovni žáků základní školy. A to je čeká poznávání světa dospělých a divák si užije přijemnou legraci, která sice není nijak extra, ale nudou se nezmírá. Přispívají k tomu kvalitní herecké výkony a poměrně slušně vypointované gagy. 60% (08.01.2012)

No, já bych to viděl trochu jinak než kolega Drom. Lenin poté, co ho omrzelo ležet v mauzoleu, emigroval ze zaostalého východu na onen bájný západ, ovšem nepodařilo se mu překonat železnou oponu, tak zůstal v Československu. Jsa držen stále mlád hektolitry krupicové kaše, přijal místo chemikáře na nějaké blíže nespecifikované škole, kde se snažil vtloukat dětem do hlavy vědecký světový názor a vytloukat tmářské pověry. Ovšem s elixírem mládí mu to poněkud nevyšlo, ukázalo se, že funguje, byť reverzně... takže jeho psychika utrpěla obrovský otřes. Po fázi deprese, projevující se tím, že vzal místo náročné pozice chemikáře nenáročnou pozici tělocvikáře, nastala fáze popírání a snaha celý experiment ututlat. Takže jednak se snažil omezit počet lidí, kteří o celém incidentu věděli (vymluvil Kašíkovi svatbu, aby se nemohl množit) a dále chystal, jak by řekl "masový" psycholog Vízner, masovou vraždu. K té naštěstí nedošlo, neboť oba kluci se náhodou na vlastní kůži přesvědčili o účincích krupičné kaše. Za zmínku ještě stojí Heřmánek a jeho geniální vynález, zpětné slepování rozřezaných polen. Kdyby myšlenku trochu rozpracoval, možná by se časem dostal ke slepování polen již spálených, čímž by se hravě dostal na třetí příčku v žebříčku nejvýznamnějších lidských počinů, hned po objevu ohně a microsoftím dvojkliku. (30.10.2015)

„Já se z toho zjevím… Já se Vám na to vykašlu, pořád jenom nějaké takové blbosti…“  Tyhle ty reakce obou předčasně zestárlých dětí na nápady jejich rodičů udělat z nich opravdové dospěláky nějak přesně vyjadřují i mé dojmy z této rádoby ztřeštěné komedie. Nějak mi nešel na rozum ten výchozí předpoklad celého filmu, že když se z desetiletých dětí stanou z fyzického hlediska dospělí (ale mentálně zůstanou na úrovni těch desetiletých) musí se hned začít chovat jako naprostí idioti či dementi. Chápu, že komediální žánr snese hodně, ale na můj vkus to bylo vskutku až moc ztřeštěné.  Zvláště když i některé ty nápady rodičů dotyčných „dětí“ neměly mnohdy od chování jejich potomků zas tak moc daleko. Z hereckého hlediska se mi asi nejvíce líbila Hana Maciuchová coby matka, ovšem jinak je mi líto, ale tohle můj šálek kávy opravdu není. (23.05.2022)

Skutečně lehká komedie o strastech dospívání a příkopech mezi dětstvím a dospělostí. Miloš Kratochvíl si s tímto oddechovým tématem opravdu vyhrál a ani režie, ani herci mu to nekazili. I lehká tvorba může mít umělecké, profesionální ztvárnění. V tomto případě se to opravdu vydařilo. Jen není možné čekat od toho víc, co skutečně tato inscenace nabízí. (21.07.2024)

Tohle je tak příjemná kravina, že jsem ji zkoukla hned dvakrát po sobě. Tohle rozhodně nevymyslíš za střízliva, to mi neříkejte. 😭 Krásná televizní inscenace, u které si člověk na chvíli vydechne nebo uvaří kafe. Celou dobu mě fascinoval Ondřej Havelka, který umí ve svých třiceti letech zahrát tak geniálně malé dítě, že to až není možný a Miroslav Vladyka to samé. Ne, že by z toho číšila dvakrát profesionalita, ale ztřeštěnost a podnapilý stav určitě. 👍🏻 Scénář se nadmíru povedl i v tom podnapilém stavu a herci (opět naše herecká špička) váleli taky. Jakožto milovnice starých televizních inscenací jsem byla v sedmém nebi a můžu film jedině doporučit. (05.10.2021)