Faktótum

Neambiciózní výkřik do ticha pro osobní potřebu, jehož čtení vás nezbaví zubního kazu, ani nezachrání černouška v Africe, takže ruce pryč, panstvo. Za svůj život jsem Bukowskiho románů, povídek, básnických sbírek a kdovíčeho ještě přelouskal jako šafránu a v současnosti jsem přesvědčen, že u něj víc než u jiných autorů platí přečtená jedna = přečtené všechny. Na jednu stranu mě na jeho osobě neskutečně irituje jeho nadutost, omezený pohled na svět, nesmyslná kritika ostatních autorů, kterým nesahá po špička penisu, psaní básní ve jménu kvantity nad kvalitou, nudné žvatlání o dostizích a jeho specialita - kritika veškerých politických postojů nebo forem aktivismu. Na druhou stranu ho však v jistých ohledech respektuji jako moudrého, životem protřelého veterána, holduji jeho naturalistickému stylu psaní, bezkonkurenčním popisům šoustání, chlastacích historek a všelijakých fekálností, jeho záviděníhodnému životnímu stylu a nakonec tomu malému procentu básní s nezpochybnitelným přesahem. Má oblíbená Bukowskiho kniha je Škvár, který považuji za jeho nejdospělejší, nejhlubší a nejzábavnější román. Teď konečně k filmu. Faktótum se zbavilo jediného významného neduhu Štamgasta, o kterém se Bukowski konkrétně vyjádřil - Mickey Rourke a jeho teatrální přehrávání. Dillonův herecký projev je úsporný, ale je to také jediný krok k dobru. Pokud se dobře pamatuji, tak kniha Faktótum byla více méně epizodní honba za prací a chlastem v první polovině špinavých čtyřicátých let a tvůrci děj nešikovně převedli do současnosti. Dillon Bukowskiho hraje dobře, ale je na něj málo ošklivý, jeho zasouvačky jsou moc zachovalé, košile moc čistá, interiéry moc čisté, dobře si pamatuji, jak si v knize museli utírat prdele novinami, protože neměli na hajzlpapír, všude je zkrátka málo špíny, sraček, blitek, šoustání a chlastání. V jednotlivostech se příběh filmu od knihy výrazně neliší, naopak struktura vyprávění je dost roztříštěná, tmel mezi epizodami je těžce nezáživný a vlastně i těm epizodám chybí šťáva, zkrátka a dobře na důstojnou adaptaci si ještě počkáme. (17.02.2013)

Ve Faktótu sice platí, že hlavní hrdina = vypravěč, takže bychom měli zažít pocit podobný čtení Bukowskiho knih. Ale film vypadá spíše jakoby byl vyprávěn z pohledu třetí osoby, takže výsledek je nakonec taková pomalá melancholie nad destruktivní sílou chlastu. Bukowskiho postřehy však nepostrádá. Takže jo:-) (21.05.2011)

Henry Chinaski je člověk, který prostě nezapadá do davu. Jeho život je alkoholická autodestrukce, žádné plány do budoucnosti, žije . den za dnem. Práce? Jako taxikáře ho nechtěli a fabrika na okurky- otrava. Takže pije, kouří, zvrací, píše, sází a peleší se. A svět? Co je mu po něm.hlavně, že mu tam vždycky někdo naleje . Kašle na konvence a je svým způsobem spokojený. Někdy možná i trochu smutný, ale nic co by nespravila další láhev a trocha té fyzické lásky.. „Dávám svůj čas. To je všechno co můžu dát“. Mickey Rourke se mi sice jako Chinaski v „Barfly“ líbil mnohem víc (zřejmě měli i víc společného). Přesto i Matt Dillon se zhostil role věčně uváleného a opilého spisovatele na výbornou. (22.11.2005)

Zatímco většina tu chválí, já musím kritizovat. Faktótum je nádherně zrežírovaný film, to ano, ale samotný příběh nestojí za nic. Henry Chinasky je nesympatický hrdinou, v němž se snoubí snad všechny stinné stránky lidské duše. Jeho žívot je sice zajímavý a do jisté míry a lákavý, ale rozhodně nedokáže být nosným prvkem pro celovečerní snímek. Sledování jedné etapy jeho života není v ničem zábavné a skládá se veskrze z několika pospojovaných příběhů, které spolu sice tvoří jeden pevný prvek, ale nedokáže diváka (resp. mě) nijak vážně oslovit. Na druhou stranu tu máme skvělý hudební doprovod, nádhernou vizuální stránku a několik (málo) povedených scének. 40% (03.09.2006)

Tak tohle je dobrý, jenomže mám neodbytnej pocit, že to mohlo bejt ještě mnohem, mnohem lepší. Uvědomuju si, že si to myslím hlavně proto, že jsem docela velkej fanoušek Charlese Bukowskiho a spoustu jeho knížek jsem čet, a proto jsem od tohohle filmu čekal fakt hodně. Předchozí Hamerův film mě navíc dost bavil. Jenže i když je Faktótum vtipný a nikdo lepší než Matt Dillon pro roli Hanka Chinaskiho zřejmě neexistuje, jako celek ten film tak nějak nedrží pohromadě. Je to velká škoda. Myslím, že kdyby si tvůrci dali ještě pár měsíců práci se scénářem, přemítáním, co z Charlese vybrat a jak to použít na plátně a promýšlením výstavby filmu, určitě by to bylo k prospěchu věci. Ale stejně mě to dost bavilo i takhle. (17.11.2006)