Pod horou

Tak toto rozhodne splnilo žáner rodinný sci-fi thriller. Strašne som sa pri tom bál, hlavne keď si to lesom šinuli nejaké mimozemské kôpky hnoja s nepríjemným zvukom, alebo čo to bolo. Škoda že si z toho veľa nepamätám, ale príbeh a atmosféru na vystrašenie detí to rozhodne malo dobrú. Spolu s THE PEANUT BUTTER SOLUTION je to to najstrašnejšie a najpôsobivejšie čo sa mi v detstve vrylo do pamäti. (01.06.2008)

Toto je ďalšia srdcovka z najzapadlejších kútov labyrintu pamäte, ktorú som kedysi v dávnych časoch videl viackrát a odvtedy sa po nej zľahla zem. Nespomínam si, a vlastne som si tým asi celkom istý, že by ma odvtedy niekedy niečo vydesilo viac a zasialo do mojej duše silnejší dojem a trvalejší tieň znepokojenia, zvlášť do tej miery, že si ho pamätám dodnes. A čo viac - bol to strach nie umŕtvujúci, ako keď som prvýkrát videl kúsky zo skutočných hororov, ale vzrušujúci, do posledného miestečka ma zapĺňajúci predstavami o tajomstvách nekonečných vesmírov a záhadách bez hraníc skrytých priamo za rohom. (04.05.2007)

Fuh... no tak pri tomto seriály som sa niekedy v detstve skoro až posral. Dokonca teraz keď som si to nedávno vyhľadal na youtube mi to sem tam vrátilo vietor do trenírok aj keď už spracovanie pôsobí dosť komicky. Staré časy a spomienky však nepustia! Niekedy som si fakt vravel či vôbec ešte chcem vidieť ďalší diel no vždy zvíťazila zvedavosť. (01.01.2014)

Jsem rád že jsem dokázal najít název tohoto filmu, protože tohle je nářez. Dětský film, anebo i pro děti, ale takhle temnou atmosféru nepamatuji ze žádného seriálu. Jasný, já jsem měl v tedy nějakých 8 nebo kolik když tohle dávali v televizi, ale tady tvory divné, ten černý vůz pravidelně (jinak pohřební), a nevím co všechno ještě, takový Twin Peaks může někam vedle toho. Člověk občas bál se na to i koukat. (11.06.2014)

Jak už tu někdo psal, tohle je vedle "The peanut butter solution" další záležitost, která mi z dětství zůstala v paměti jen v útržcích jako něco strašně disturbing a až dodneška se mi to nedařilo dohledat (nutno říct, že jsem do vzpomínání zapojil snad tucet dalších lidí z nichž jen jeden to byl schopen vydolovat). Hrozně mě to bavilo a hrozně jsem se bál.. Dneska bych to už asi neocenil ale tenkrát to pro mě byla velká věc a určitě to mělo nějáký dopad na mé další filmové směřování. (07.12.2014)