Babička

Babička Terezie Brzkové asi nejvíc souzní s knižní předlohou. Tenhle film mě zastihl, zrovna když jsem měl chřipajznu a jak jsem byl trochu naměko, tak mě to dojalo. Děj je prostý – k rodině Proškovic přijde bydlet jejich stará babička. Babička je laskavá, moudrá a spravedlivá a každý ji má rád. Chodí s dětmi na procházky, vypráví jim o svém životě, občas zajdou na návštěvu do mlýna nebo ke kněžně a pokud se k tomu naskytne příležitost, tak se babička snaží pomáhat potřebným lidem: Viktorce, komtese; jindy zas‘ zachrání mládence od odvedení na vojnu. Pomáhat lidem je pro ni něco, co se rozumí samo sebou, to bylo vidět třeba když potkali šílenou Viktorku. Babička automaticky sáhla do kapsáře a podala jí krajíc chleba. Ubohé děvče.___Babičko, pročpak nemá Viktorka nikdy pěkné šaty, ani v neděli a pročpak nikdy nemluví?___Když je bláznivá.___Babičko a jak je to, když je člověk bláznivý?___Inu, když nemá dobrý rozum. Konec dost smutnej, babička pomalu ztrácí elán a při pohledu na usychající jabloň řekne:Jsem jako ta jabloň, jsme už stejně staré. Pudeme spolu stejně spát. Tenhle film mě přiměl k zamyšlení, jestli náhodou nežijeme v nějaký divný době, kde každej jen na všechno nadává a snaží se toho druhýho přechytračit. Takže já se ptám: kde jsou ty kouzelný vlídný stařenky, jako byla Babička Boženy Němcové, které svým nadhledem a laskavou moudrostí pomáhají napravovat pokřivený svět? (19.10.2012)

Škoda, že režisér Čáp v roce 1949 emigroval. Možná bychom se dočkali krásných filmů. Takových, jako byla Babička. Brzková se brzo stala synonymem pro typickou českou babičku. Původně byla tato role nabídnuta Růženě Naskové, ale ona sama nabídla režisérovi Čápovi téměř neznámou Terezii Brzkovou. ŠŤASTNÁ TO VOLBA! (18.07.2004)

(Prí)jemný film, ktorý možno neokúzli až tak ako neskoršia verzia zo '71, no milovníkov babičky či sveta, z ktorého ju poznáme, nemôže sklamať. Možno priveľmi nevýrazné detské výkony, trochu rozpačito pôsobiace scény, ktoré však zaiste možno ospravedlniť časom, a pre mňa osobne veľmi nezvládnutý príbeh nešťastnej Viktorky (v neskoršej verzii sa nám ponúkla i aká-taká exkurzia do jej duše či minimálne jej príbehu, čo zákonite dokázalo vydolovať v divákovi viac súcitu). Ale aj krásne hry v mlyne, autenticky sfilmovaná a až dušehojivo pôsobiaca púť, či výborný výkon Terezie Brzkovej, ku ktorej mi však, žiaľ, priveľmi chýbala SKUTOČNÁ Barunka (nie, afektujúcu Natašu Tanskú za takú nemôžem považovať ani náhodou). Ale ktovie, nebyť pre mňa jednoznačne obľúbenejšej a milovanejšej verzie Antonína Moskalyka, možno mi táto Babička uviazne v srdci namiesto nej ... (23.03.2012)

Barevná Babička je koukatelnější, má skvělou hudbu, príběh Viktorky je ucelenější, všeho je víc a ja nevím co ještě. Ale jednu věc této staré Babičce nemůžete upřít. Brzková je babička se vším všudy. Taky Barunka je barunkovatější. Já miluju Šafránkovou a v barevné verzi je k zulíbání. Nevím, možná to je tou černobílou verzí, těmi účesy a doba vzniku má blíž k dění samotné Babičky. Ale já tento film mám hrozně rád. (06.07.2020)

Babička je jednou z nejpřeceňovanějších a nejvíc vnucovaných knih povinnou školní četbou. Proto jsem se dávno zasekl a nikdy si ji nepřečetl. Částečný ústupek jsem udělal jen tímto filmových zpracováním, které bylo vcelku povedené. Prostý příběh je řemeslně dobře natočen a slušně obsazen. Terezie Brzková se snad pro roli různých babiček narodila, a pokud si mám vybavit "filmovou" babičku, vždy si vybavím její milou a laskavou tvář. Také za ni dávám tři hvězdy. (14.02.2019)