Babička

Výborné filmové spracovanie literárnej klasiky, v ktorom sa podarilo zachytiť esenciu romantizmu Boženy Němcovej. Terezie Brzková je stelesnením dobrosrdečnej babičky a životnej ľudskej múdrosti nadobudnutej vekom do takej miery, že zachádza až do rozprávkového žánru, v ktorom tiež excelovala ako múdra starenka (Pyšná princezná, Byl jendnou jeden král). Produkcia je silne dobová, čo však veľmi dobre vyhovuje duchu a atmosfére filmu, ktorý by predsa len mal byť cítiť zaprášenou patinou rozprávkového romantizmu. Podobne aj niektoré herecké výkony zaváňajú ochotníckou topornosťou, ale s ohľadom na dobu a vek filmu sa to dá tolerovať. (02.04.2024)

Babička Terezie Brzkové asi nejvíc souzní s knižní předlohou. Tenhle film mě zastihl, zrovna když jsem měl chřipajznu a jak jsem byl trochu naměko, tak mě to dojalo. Děj je prostý – k rodině Proškovic přijde bydlet jejich stará babička. Babička je laskavá, moudrá a spravedlivá a každý ji má rád. Chodí s dětmi na procházky, vypráví jim o svém životě, občas zajdou na návštěvu do mlýna nebo ke kněžně a pokud se k tomu naskytne příležitost, tak se babička snaží pomáhat potřebným lidem: Viktorce, komtese; jindy zas‘ zachrání mládence od odvedení na vojnu. Pomáhat lidem je pro ni něco, co se rozumí samo sebou, to bylo vidět třeba když potkali šílenou Viktorku. Babička automaticky sáhla do kapsáře a podala jí krajíc chleba. Ubohé děvče.___Babičko, pročpak nemá Viktorka nikdy pěkné šaty, ani v neděli a pročpak nikdy nemluví?___Když je bláznivá.___Babičko a jak je to, když je člověk bláznivý?___Inu, když nemá dobrý rozum. Konec dost smutnej, babička pomalu ztrácí elán a při pohledu na usychající jabloň řekne:Jsem jako ta jabloň, jsme už stejně staré. Pudeme spolu stejně spát. Tenhle film mě přiměl k zamyšlení, jestli náhodou nežijeme v nějaký divný době, kde každej jen na všechno nadává a snaží se toho druhýho přechytračit. Takže já se ptám: kde jsou ty kouzelný vlídný stařenky, jako byla Babička Boženy Němcové, které svým nadhledem a laskavou moudrostí pomáhají napravovat pokřivený svět? (19.10.2012)

Výborné filmové zpracování nejznámějšího románu Boženy Němcové. V roli babičky se představila Terezie Brzková, pro kterou to byla v 74 letech teprve druhá filmová role (poprvé se ve filmu objevila o rok dříve ve filmu Otakara Vávry Kouzelný dům). A tuto roli ztvárnila opravdu skvěle, stejně jako Jiřina Štěpničková v roli bláznivé Viktorky. No a ty uhrančivé oči Gustava Nezvala... Prostě a jednoduše, tento film by měl patřit k "povinné filmové četbě!“ (08.04.2014)

U Babičky - knížky jsem se nikdy nedostal přes pár prvních stránek, ačkoli to byla povinná četba, neb to bylo k uzoufání nudné. Film těžko mohl dopadnout jinak. Ovšem musí se uznat, že babička má dobré hlášky, např. ve světnici nesmí být drobečky, neb jinak duše v očistci úpí... a tak šup s nimi do pece. Ale jinak mi jako osobnost moc příjemná není... něco jí v mládí natloukli do hlavy a ona se toho pořád drží jen proto, že jí to bylo kdysi natlučeno, samostatně o tom neuvažuje. Doplnění v r. 2013: Tak jsem nakonec Babičku coby knížku přečetl. A zklamalo mě, jak málo se film držel předlohy. Brzková měla určitě víc zubů než předepsané čtyři, a ve snímku zcela chyběly scény, podle mého názoru velice zajímavé: kniha str. 10: "Když neměla babička ani venku, ani v domácnosti co šukat, seděla nejraději ve své sedničce", a zejména str. 96: "Pan myslivec šoustal rukávem krásný lovecký nůž (neboť byl v celé parádě)". (22.01.2012)

Příběh Babičky od Boženy Němcové znám už od nepaměti, a ikdyž je tato verze v mnohých ohledech věrohodná vůči předloze, tak mi tento film přišel chvílemi takový "bez srdce", čímž myslím, že některé scény působily až příliš uměle. Ale to je problém u spousty starých filmů. Zkrátka jeden z těch snímků, u něhož platí, že tištěná předloha je přeci jenom kvalitnější. (06.03.2011)