Diane Arbus: Příběh jedné obsese

Film o podivnej dáme, ktorá sa stretávala s podivnými ľuďmi  viedla podivný život a ten aj sama nezvládla. A ešte k tomu imaginárny, čiže skoro nič, čo vo filme vidíme, nie je pravda. Fotograf Joel Meyerowitz  o nej povedal novinárovi Arthurovi Lubowovi: "Ak robila takú prácu, akú robila, a fotografovanie jej nestačilo na to, aby ju udržalo nažive, akú nádej sme mali?" Žiadnu. Nevedela, čo chce. Pocty dobrovoľným nebožtíkom s výraznými odchýlkami od normálu ma obchádzajú. (30.07.2023)

Na tomhle filmu se mi nejvíce líbil "důraz na detail".. Vlasy, vlasy, chloupky, chlupy, chlupy, zvířata, kožichy.. Bezvadně obrazově podkreslený příběh.. Hodně mi tyto detaily připomínají film "Parfém: Příběh vraha".. Pseudoživotopis vznikající fotografky Dian Arbusové je předvším příběhem o tom, jak jeden člověk může žít zcela normálně a nechce se mu a druhý by rád žil, ale nemůže.. Nicole Kidman a Robert Downey Jr. opět ukazují, že umí hrát.. Určitě "Diane Arbus: Příběh jedné obsese" stojí za skouknutí, ale po druhé už může nudit.. (17.11.2011)

Reálná Diane Arbus si snímky outsiderů a všemožně pokřivených lidí získala místo na Pantheonu světové umělecké fotografie. Fantaskní nadreálný film, který o ní natočil Steven Shainberg (Sekretářka) nerekonstruuje události jejího života. Skrze fiktivní příběh vytváří podmanivý klíč do světa jejích fotografií. Pro Diane měla každá fotka svůj příběh, který je do ni částečně vepsán, ale z velké části zůstává nevyřčen. Film ukazuje fascinující, emocionálně pohnutý zrod jedné fotky. (18.08.2008)

Nevím, zda to bylo mým momentálním mentálním rozpoložením, ale tento počin mě zaujal natolik, že jsem se od něj nedokázala ani na minutu odtrhnout. Obrazově perfketně zpracovaný snímek plný barev a dokonalé kamery. Už jen ty samotné schody vedoucí k bytu záhadného neznámého souseda mě fascinovaly a a stejně tak dveře, za kterými se skrývá tajemství. To, co se dělo poté, co Diane vstoupila do jeho nádherného obydlí, lze jen těžko popsat. Její fascinace odlišností mi nepřipadala nijak zvrácená, ba naopak. Rovněž zde bylo hezky znázorněno odmítání Dianina okolí, prostě zažité předsudky vůči všemu a všem, co se jen trochu odlišuje. Bohužel mě trochu zklamala Nicole Kidman, která dokáže vyjádřit různá pohnutí mysli jako je smutek, radost, dojetí, ale Diane Arbus jsem si představovala jako ženu silnou, vitálnější, průbojnější. Kidman mi tu místy přišla jakoby v pozadí a silně mi připomínala "Stepfordskou paničku". Robert Downey mě opět nezklamal. Hodně zajímavý a dojemný příběh, který stojí za to vidět. (07.02.2012)

Ono by ani tak nevadilo, že syrovým a nepřikrášleným fotografiím Diany Arbusové je tento vyumělkovaný a pastelově vyvedený film dalece vzdálen, stačilo by, kdyby se dokázal pořád tak umně pohybovat na hraně, tak jako v první polovině. Na křehké hranici mezi chtěným a zakázaným, lehce perverzním a potlačovaným a mezi rolí manželovy oddané asistentky, poslušné dcery a milující matky, upnuté pečlivě do těch ženskost tak zdůrazňujících šatů ve tvaru přesýpacích hodin, které ze sebe tolik touží strhnout. Pomalé vysvlékání z této kůže a zasvěcování do světa za zrcadlem (odkazů na Alenku opravdu není málo) je nejhezčí částí filmu. Jenže v poslední čtvrtině film najednou ustoupí od otvírání vnitřních dvířek na půdu vleklého melodramatu a začne být nemile zdlouhavý a očekávatelný. Škoda. Mezi tři a čtyři. (20.05.2012)