Poseidon

Uprostřed katastrofy stovek lidí se potkají ti, co se potkat mají, odkopnuti jsou ti co mají být odkopnuti a obětují se ti co jsou hrdinové. Líbilo se mi, jak při prolézání obrovským trupem malá výprava narážela jen na samé mrtvoly, aby se šetřilo na platech. Skupinka má vždycky cestu přímo nalinkovanou, žádné bloudění, rozvažování možností, prostě díra a hup do ní. Scenáristicky nedomyšlený remake mnohem lepšího filmu s několika technickými podivnostmi a dějovými zkratkami. (28.06.2008)

Poseidon (1) je remake, (2) je katastrofický film a (3) každému je jasné ako skončí. Pri pohľade na tieto tri body ma totálny kasový debakel vôbec neprekvapuje. Predstava 160 (!) miliónov a úvodný CGi let okolo božskej lode muselo riadne napnúť nejedného. Ak som Petersenovi pri Perfect Storm vyčítal úmorné pilovanie charakterov a zbytočne preťahovaný začiatok, tak pre Poseidon platí presný opak, ktorý z filmu robí totálne neosobnú sériu supermanovsky hrdinských momentov, chladnú ako psí čumák. Kto má chuť sa v kine schladiť práve týmto spôsobom bude spokojný. Kvalitná 90 minútová akcia s prekvapivo malou dávkou patetických kecov padne fajn. Kto čakal dramatické putovanie ľudí, ktorým naozaj ide o život bude sklamaný. Z tohoto pohľadu je jediná scéna pôvodného Poseidonu silnejšia, ako celý tento megalomanský exces. Odobratím slova dobrodružstvo z názvu sa táto ingrediencia vytratila aj z filmu. (07.08.2006)

Po děsivý Troji natočil Petersen docela solidní, místy hrozně trapný film.Velký plus tohohle filmu jsou interiéry Poseidonu, ty se fakt povedly. Dialogy jsou úděsný a herecký výkony docela ušly. Největší vopruz tam byl ten malej kluk. Debilnější kecy jsem už dlouho neslyšel. A ta ženská, která v celým filmu řekla zlatíčko tolikrát, že ztatilo svůj význam, byla taky na pěst. Jedinej komu jsem fandil byla moje oblíbená Fergie z Black Eyed Peas. Ač měla mini roli, ihned se mi zvedla nálada. 50% (20.01.2007)

Porovnávání s předchozím poseidonem nemá ani cenu, protože mu nešahá ani po kotníky, ale nakonec to dopadlo líp něž jsem čekal. Příběh je myslim si už dost známej a tak nebylo moc těžký uhádnout jak se to bude asi vyvýjet, ale potěší, že Wolfgagn Petersen se striktně nedržel známýho příběhu, ale tu a tam to pozměnil, ale podsatat příběhu zůstala stejná. Velkej rozdíl je samozřejmě v tricích, ty jsou skvělý, možná ta velká vlna mohla být jěště lepší, ale všechno ostatní už je zvládnutý dobře. Triky rozhodně problémem nejsou, to se ovšem už nedá říct o postavách ty mi dělaly největší problémy, všichni chlapi jsou neskutečný hrdinové a kruťáci, králem mezi nima je Josh Lucas. Při těch jeho hrdinských kouscích jsem sebou malem seknul, nebojim se ho označit za největšího trapáka filmu, trošku lepším dojmem na mě působil Kurt Roussell, sice taky hrdina, ale v jeho roli se to dalo ještě jakž takž pochopit a nebilo to tolik do očí jako u Lucase. Bohužel i ostatní postavy, respektive herci nebyly zrovna dobrý, jedině snad Emmy Rossum byla dobrá, ale to nedostávala tolik prostoru. Nakonec to ale přece jenom tak špatný nebylo, většina scén byla docela napínavých a několik umrtí nečekaných, teda spíš v mých očích předčasných, takže to nakonec přebije i ten stupidní armageddonovskej konec (14.08.2006)

Loď. Moře. Silvestr. Vlna. Převrácení. Panika. Cesta za záchranou. Tohle všechno v Dobrodružství Poseidonu fungovalo bezchybně. Tak proč to sakra tak drhne v technicky mnohem dokonalejším Poseidonu? Upřímně, nebýt vizuálních efektů, byl by ten film ještě o hvězdičku níže. Za 99 minut jsem si nestihl k postavám vytvořit žádný vztah, pouze jsem dospěl k názoru, že mezi těmi, co zahynuli by se jistě dalo najít pár charismatičtějších tváří, než byli hlavní hrdinové. Suma sumárum - čistý průměr. (05.10.2015)