Temporada de patos
Kačacia sezóna
Duck Season
Obsahy(1)
Panelákový byt a výpadek proudu, to zas bude neděle!
Je neděle, 11 hodin dopoledne a Flamova matka musí někam odejít. Zdá se, že Flama a Moko mají před sebou neděli snů. Prázdný byt, playstation, coca-cola a pizza, co jim může chybět? Ale jen do chvíle, než vypadne proud. Jeden panelákový byt, čtyři mladí, tři z toho ještě děti a nekonečná neděle. To je prostor, v němž debutující mexický režisér Fernando Eimbecke rozehrál svou hořkou černobílou teenagerovskou komedii. Natolik oslnila domácí publikum, že získala 11 z 12 možných výročních filmových cen Ariel a 8 cen na Mexickém filmovém festivalu v Guadalajaře 2004 a stejně tak byla s úspěchem uvedena na mnohých zahraničních festivalech, včetně MFF Karlovy Vary.
Kromě nesmírně civilních hereckých výkonů mladých herců, po zásluze též oceněných, a skvělé hudbě, která rovněž velmi podstatně vytváří atmosféru tohoto jen zdánlivě nenápadného filmu, je tu nejpozoruhodnější zejména Eimbeckova režie. Dlouhé pasáže, v nichž se mezi postavami zdánlivě nic neděje, střídané směšnosmutnými akcemi zdánlivého veselí, zkomponované k sobě jako hudební skladba, v jejichž rytmu a souzvuku vycházejí najevo další plány, vytvářejí až neuvěřitelně pravdivý portrét dvou teenagerů s jejich problémy, dívky odvedle, jejíž rodiče zapomněli na její narozeniny, a mladíka, který přichází na to, že vlastně nedělá co, skutečně chce. Čas, kdy ti čtyři čekají, až zase zapnou elektřinu a oživí umělý svět všech jejich berliček a pomocníků, se stane z původně nuceného zabíjení nudy jednou z nejzajímavějších chvil jejich dosavadních životů. Zbaveni záchytného systému rutinních činností náhle jednají sami za sebe a nacházejí sílu vyslovit své problémy především sami před sebou.
Eimbeckův hraný debut patří rozhodně k tomu nejlepšímu, co v poslední době na i tak zajímavém filmovém prostoru mexické kinematografie vzniklo.
(oficiální text distributora)
Videa (1)
Recenze (88)
Chápu tak nízké hodnocení na ČSFD. Ono vidět něco takového v kině (a ještě za to platit) není ten nejlepší způsob sledování tohohle filmu. Ale když jsem to viděl ve Filmovém klubu na ČT někdy o půl dvanácté, nečetl jsem předtím žádné recenze, ani neviděl místní hodnocení, tak mě ten film velmi, velmi potěšil. Vím, že je to černobílé, že se tam skoro nic neděje a že je to občas i trochu nuda, ale když se vám nechce jít večer spát, tak je to asi to nejlepší, co můžete v dané chvíli udělat a tj. sledovat tuhletu "KOMEDII". Nevím, proč na IMDb a ČSFD dali takovýto žánr, protože to je (podle mě) prvoplánově dělané jako drama, a možná i právě proto jsou na ten film ne zrovna vždy kladné ohlasy. Člověk by se totiž mohl těšit na mexickou komedii a dostane úplně něco jiného. - 90% ()
Cernobila nezavisla komedie prichazejici ze slunneho Mexika vypravi pribeh odehravajici se behem nedele v jednom byte, kde se najednou stretavaji dva znudeni mladici, roznasec pizzy a hezounke devce z vedlejsiho bytu snazici se upect dort k oslave svych vlastnich narozenin. I na malem prostoru a neherci pred kamerou se da vytvorit originalni komicke i lehce dramaticke situace odkazujici na zivot ve stredni ci jizni Americe. Z vlatnich zkusenosti muzu potvrdit, ze k takovym situacim dochazi a nejsou jenom vyplodem ciste fantazie. 70% ()
Debut Fernanda Eimbcke Temporada de patos je venovaný jeho veľkým ikonám, Jimovi Jarmuschovi a Jasudžiró Ozuovi. Neprekvapí preto, že obsahuje mnohé štylistické znaky príznačné pre ich diela, no zároveň si nesie prvky Eimbckeho neskoršieho rukopisu. Ako prvé sa nám predstavuje a ožíva pred nami minimalistické prostredie a architektúra sídliska panelových domov. Potom nastupujú postavy - deti, ktoré sú behom jedného voľného dňa konfrontované s množstvom problémov vrátane sveta dospelých, stelesnenom v roznášačovi pizze. Civilnosť zobrazenia bežného života a herectva predstaviteľov štvorlístka hlavných rolí sa v statických obrazoch míňa s romantikou, subjektívnym vnímaním reality (časť, v ktorej majú významnú rolu isté povzbudivé látky) a postmodernou hrou s pravidlami rozprávania. Hravý humor pozdvihuje aj priemernejšie momenty a udržiava pozornosť až do záveru. Mimochodom, až naskočia titulky, film ešte nevypínajte a počkajte si na koniec ;-) 75% ()
Zvlastny film, pri ktorom aj napriek tomu, ze som sa chvilami nudil, ma dokazal nejako aj tak vtiahnut do deja. Mozno aj prave tym, ze nudny nedelny den dvoch chlapcov prerusila 16 rocna susedka, ktora si chcela iba nieco napiect a este k tomu sa vypol prud, kvoli ktoremu nemohli hrat pocitacove hry. Svoju ulohu tu zohral aj roznasac pizze a celkom ma tie konverzacne sarapatky zaujali. Pre laickeho divaka zvyknuteho iba na komercne hity je to urcite odpad, avsak pre mna to bola taka odbocka a oddych pri inom type filmu, ktorym je prave tento film. Druhykrat by som ho uz ale nechcel vidiet... 05.07.2010 _______ Daniel Miranda - (Flama) +++ Diego Catano - (Moko) +++ Danny Perea - (Rita) +++ Enrique Arreola - (Roznášač pizze Ulises) +++ Carolina Politi - (Flamova matka) +++ Hudba: Liquits +++ ()
Pomale... Misty mozna nudne... V konecnem dusledku vsak zvlastni a myslim ze skvely film... Proste je to plne absurdnich veci ktery spouse lidi nemusi sedet... Pak se nedivim kdyz se ten film nekomu nelibi... Jenze "jedna scena s realnym kachnim obrazem" je tak dokonala ze tomudle filmu ja nemuzu dat min jak 4 hvezdy... ()
Galerie (14)
Photo © Warner Independent Pictures
Reklama