Řek Zorba

Ultra divný film. Když dávám tři hvězdy, tak jedna je za výpravu a dvě za sympatickou a dobře zahranou postavu Zorby. Zbytek je naprosto o ničem. Vedlejší dějová linie s vdovou a uchylnými vesničany je totálně divná a nevysvětlená. Některé scény jsou naprosto zbytečné. Skoro mám pocit že tak polovina filmu. Absolutně nechápu proč je tento film takový kult. (14.01.2020)

"Život je problém. Iba smrť nie je. Byť na žive, to znamená povoliť si opasok a vyhľadávať problémy." - Alexis Zorba... Bez tohto filmu by rozhodne neexistovalo Grécko v takej podobe, aké ho poznáme dnes - Zorba je priam gréckym národným dedictvom. Knihu som síce nečítal, ale nakoľko po pánovi Kazantzakisovi pomenovali letisko hlavného mesta ostrova Kréty, tak usudzujem, že má v tomto štáte doposiaľ pomerne veľký rešpekt. Skutočný Grék Zorba (alebo presnejšie Zorbas) sa na toho filmového/knižného z povahovej stránky pomerne dosť podobá a preto ma trochu mrzí, že sa Kazantzakis nerozhodol opisovať presnú históriu. Popravde, neviem, čo som mal od filmu očakávať. Vo všeobecnosti sa veľmi nerozoberajú jednotlivé plusy a mínusy snímku a tak som sa do neho pustil celkom naslepo. Grék Zorba je film pomerne dosť starosvetský - je natočený spôsobom, akým boli natočené oveľa staršie filmy, ale je tu použité veľké množstvo zaujímavých prvkov a kamerových záberov, ktoré ale v spomínaných starých filmoch nejestvovali (napr. záber rútiaceho sa dreva z kopca). Je to tak isto film na tú dobu trošku poburujúci - najkrajšou a zároveň najmilšou scénou bola nepochybne tá, kedy sa do izby chorej Zorbovej manželky nasáčkovala celá krétska dedina a všetci jej obyvatelia spokojne čakali, kedy už konečne zomrie, aby mohli izbu vyrabovať a pekne si poodnášať jej majetok. Vecou, ktorú si na celom filme najviac vážim, je nepochybne nazabudnuteľná hudba Mikisa Theodorakisa, ktorá je prenádherným symbiotickým zlúčením celého gréckeho folklóru a ktorá sa v priebehu desaťročí stala priam metafyzickou entitou súčasného Grécka. Tá hudba je kapitola sama o sebe a dala mi omnoho viac, než celý tento film. (25.03.2018)

"Život to jsou potíže!"                                                                                                                                                                  To je film!! Mexičan s irsko-indiánskými kořeny hraje Řeka, Ruska hraje Francouzsku a všechno to vytváří skvělou řeckou atmosféru. Nejvíc se mi líbil ten vpravě řecký konec! (11.07.2014)

Život jako přešlapování s krabicí knih, před prudkým deštěm hájenou vlastním tělem. Knih plných pravd o utrpení těch, kteří se stále dokola marně ptají po smyslu života i umírání. Život v nerozhodnosti, pochybách, nevíře a hloubání. Takový nebyl jen život básníka a esejisty Basila. Kéž by každý mohl mít svého Řeka Zorbu. (31.01.2006)

Pokud by hrabalovská poetika a její nejpověstnější umělecký představitel měly být představeny a přeneseny do balkánského prostředí, nejspíš by se transformovaly do ŘEKA ZORBY. Krétský rodák vtělil do této nádherné postavy vše, co postihuje rázovitou řeckou povahu, ztřeštěnou divokost, velkorysost a jistou povznesenost ve věcech všedního života a oficialit, schopnost živelně se radovat, kouzlit, tvořit byť z vteřinového okamžiku stavební jednotku věčnosti, básnivou lhavost, která svou krásou a hloubkou přemáhá posléze skutečnost. V Zorbovi je mnohé z toho, co Kazantzakis vtělil do memoarizujícího POSELSTVÍ EL GRECOVI. Režisér řeckého původu dostal do filmu vše podstatné z literární předlohy a v hereckých výkonech Anthonyho Quinna a proslulé řecké herečky Ireny Papasové ji v některých místech i přesáhl. Koprodukce se v tomto případě - zdá se to být nesporným - vydatně spoluzasloužila o mimořádnou úroveň tohoto klasického díla kinematografie hraného filmu. Závěrečná scéna, která je pohromou jak pro spisovatele, tak kapitálním selháním jeho poněkud samozvaného pomocníka, vyznívá jako oslava nikdy nekapitulujícího a v podstatě nezničitelného života. A tak ... pokud by hrabalovská poetika a její nejpověstnější umělecký představitel strýc Pepin měly být přeneseny do .... Věřím, že toto přesvědčení budou sdílet i generace těch, kteří přijdou po nás. (22.03.2008)