Poslední vlak z Gun Hillu

Základ to má dostatečně nosný a dobrý, dokonce více než dobrý. Dva letití přátelé, kteří se vzájemně respektují, ale také dva muži, které tíha odpovědnosti k rodu chtě nechtě osudově staví proti sobě. Problém je, že ten základ není nijak rozvoden, schází tomu jakákoli tenze a celkově je to uhlazené více než co jiného a navíc s otravně nesednoucí hudbou. Prospěla by tomu "léčba spaghetti přístupem" a právě za špinavý, vyhrocený a více na psychologii stavící remake bych se vlastně vůbec nezlobil, protože potenciál v tom nesporně je. (17.01.2016)

Klasický western, z něhož je tak trochu cítit schéma V pravé poledne. Oba hlavní představitelé jsou velmi přesvědčiví, z Kirka Douglase dýchá neústupnost a stoprocentní přesvědčení ve správnost svého jednání, Anthonymu Quinnovi se zase velmi dobře podařilo vyjádřit rozpolcenost mezi otcovskou láskou k synovi a starým přátelstvím. (10.01.2006)

Nadprůměrný western, který mne udržel v pozornosti především díky postavě šerifa Matta Morgana. Popravdě jsem jeho pomstě neuvěřitelně fandil a doufal jsem, že mu jeho plán vyjde. Nakonec to sice dopadlo tak trochu jinak než jsem čekal, ale i tak jsem byl spokojen. Nakonec však přeci jenom neudělím plný počet, přeci jenom mi na filmu něco lehce vadilo. Možná postoj starého Beldena nebo nejpravděpodobněji naprosto odporný Beldenův syn, který mě neuvěřitelně, ale neuvěřitelně iritoval. (12.07.2011)

Mírně nadprůměrný western, který sice obsahuje všechna klasická žánrová klišé, jako je neohrožený osamělý hrdina proti drtivé převaze nepřátel, pochopitelně s neuvěřitelně přesnou muškou, silnou pěstí a tvrdým pohledem, ale díky hereckému obsazení a slušnému scénáři obstojná i dnes plně funkční záležitost. Zajímavý je rasový motiv v příběhu ( Indiánku je možné zabít, nejde o plnohodnotnou lidskou bytost ), protože právě na přelomu 50. a 60. let nastal nekompromisní boj za rovnoprávnost a ukončení rasové segregace černošské populace. Celkový dojem: 60 %. (20.01.2009)

Western Johna Sturgese, režiséra Sedmi statečných, patří do skupiny klasických amerických příběhů z Divokého západu, kde právo a spravedlnost bojuje s bezprávím a křiváctvím. Zde se děj odehrává v obydlené "poevropštělé" části Ameriky, kde by měl vládnout zákon. Hlavní hrdina zůstává v kritických situacích osamocen, opuštěn od lidí, kteří se dosud tvářili jako přátelé a kteří se ve chvíli, kdy o něco jde, drží zásady: "nehas, co tě nepálí". A ti, co jsou za ochranu zákona placeni, zcela selhávají jako zbabělci. V tomto je Poslední vlak z Gun Hillu podobný např. Zinnemannovu "V pravé poledne" nebo Hawksovu "Rio Bravo". Právě ve vyhrocených situacích volby se často ukazují ženy s nevalnou pověstí na vyšší morální úrovni než tzv. ctihodní občané, kteří se ochotně podřizují silnějšímu. Při sledování Sturgesova westernu nás může napadnout ledacos z vlastního osobního života, ale nepochybně též můžeme pocítit přání, kdyby bylo alespoň 5% takové vůle ke spravedlnosti a potrestání darebáků v naší zemi, jakou prokázal šerif Matt Morgan...Slabších 5 hvězdiček, patří to rozhodně k tomu lepšímu, co bylo v žánru vytvořeno. Chybí tu bohužel romantika a krajinné exteriéry, takřka vše se odehrává v interiérech městečka Gun Hillu. (18.01.2009)