Zamrzlá země

Zamrzlá země začala a já si říkal, že jsem radši měl jít setřít podlahu. Když už jsem myslel, že to bude každou chvilku končit a mrknul na hodinky, které ukazovaly teprve třicátou minutu, měl jsem už v jedné ruce smeták a druhou se natahoval pro hadru. Jenže pak se to nějak záhadně zlomilo, začaly do sebe zapadat nejdřív střípky, pak střepy, až do sebe zapadlo úplně všechno. Nevím, jestli je tohle běžný finský folklór nebo jestli jim prostě jen jebe z tý věčný kosy, ale z výletu do země Suomi si nakonec odvážím moc hezké čtyři suvenýry. (Challenge Tour 2015, film č.14) (13.04.2015)

Ve filmu se zkraje říká, že lidstvo došlo na konec. Z prolínajících se osudů pár jedinců by se tak dalo opravdu soudit. Je smutné, že s takovými stresujícími situacemi se nesetkáváme pouze ve Finsku, ale v celém světě. Pandemie stresu a jeho relativní neřešitelnost a bezvýchodnost. Některé situace byly pro mě až příliš syrové a nechutné tím, kam až a do jaké hloubky se může člověk propadnout ve svém zoufalství. Ještě smutnější je, že je to všechno uvěřitelné. "Hledání smyslu a smysluplnosti života je primárním motivem lidského chápání. Tato potřeba - stejně jako jiné potřeby - může být uspokojována nebo neuspokojena". (23.02.2012)

Aký je zmysel života, keď náš pozemský život je peklo? Ale musíme veriť, že nakoniec sa veci zlepšia. Inak nič nedáva zmysel... A tak som si spravil fínsky depresívny večer! Ďalší z fínskych filmov, kde si rozhodne servítku neberú pred ničím - o to viac dopredu vystupuje realizmus, a za to som vždy rád. Čo sa týka formátu, tak to bolo niečo na spôsob prelínacích filmov ako Magnolia alebo Babel, aj keď ani tu nemôžem vyjadriť dokonalú spokojnosť. Spočiatku sa to šplhalo k 5 hviezdičkám a v istej chvíli to začalo upadať. Niektoré dejové vetvy sa prestali vyvíjať a druhá polovica filmu už bola namierená akoby len na ústredný dej, ktorý akoby vyklíčal z jednej resp. dvoch prvotných línií. Takže práve toto ma dosť sklamalo, a spôsobilo pokles hodnotenia niekde na hranicu 3 a 4 hviezd. Čo však treba určite vyzdvihnúť je veľmi dobré vyjadrenie sociálno-spoločenských problémov a medziľudských vzťahov - aj keď často smutné, no reálne. (16.09.2013)

Co všechno dovede falešná bankovka, chlast, vysavač, nezaměstnanost a depresivní finská zima. Vítejte ve zlé zemi plné zoufalství, prochlastávání se na dno a neustálého padání na hubu. O hrobařské lopaty není nouze, o nepříjemné pocity už vůbec ne. S preciznostní hodnou masového vraha Louhimies vykresluje odvrácenou tvář života ve Finsku - nechává své postavy prožívat niterné pocity tak dokonale, až se před kamerou doslova svléknou z kůže. Záběry tváře a očí, za kterými se hercům v tichých blízkých záběrech právě hroutí celý svět mi na delší dobu nedají spát. Svět, do kterého nechcete patřit a před kterým zavíráte dveře. A sníh. A krev. (23.08.2011)

Čirá beznaděj a deprese zfilmovaná do několika dějství v rámci proplétajících se osudů několika lidí a to tak, jak to umí zachytit pravděpodobně pouze severská kinematografie. Stačí pár desítek minut a je jasné, že zde není sebemenší šance na něco byť jen trošku pozitivního. Alkoholismus, drogy, zločin, nešťastné náhody a to vše šikovně namixováno tak, jak to umí pouze sám život, tj. v takovém nešťastném sledu, že si budete na gauči v jednom kuse zoufat. Produkce, neúprosná režisérská dikce, které žene celý film do jasně určené depresivní noty, ale i přesvědčivé obsazení, herecké výkony, počasí a lokace dělají na filmu své kouzlo. Tohle rozhodně nedoporučuji citlivým divákům s větší, než malou dávkou empatie uvnitř... (14.09.2014)