Strings

neviděl jsem mnoho dánských filmů, ale asi s tím brzo něco udělám, jestli jsou ty další jen z poloviny tak dobré, tak za to stojí. Strings neboli Nitky jsou nádherná pohádka s dokonale vymyšlenou loutkovou mythologií, úchvatnou vizuální stránkou a parádním 5.1 mixem. Trey a Parker se ještě mají co učit, protplétání nitek v tomhle filmu, bylo o dost nepší než jejich Kamasútra:) (20.06.2008)

Po stránce formální nechybí nic k dokonalosti filmu "Strings". Chtěli jste někdy vidět film, kde budou loutky, jejichž provázky uvidíte? Na jedu stranu to může být doložení toho, že filmaři neměli mnoho peněz, na druhou stranu to může být záměr tvůrců, aby vytvořili něco, co tu ještě nebylo. Pokud se tedy kloníte spíše k první variantě, tak vězte, že tvůrci těžili z problematiky mnohem více, než by se dalo čekat. Ovládací provázky loutek zde nejsou pouze jako kuriozita, ale jako skutečná součást příběhu. Kolem loutek je vystavěn zvláštní fantasy svět. Když jsem se na film díval, skoro jsem si říkal, že takhle, přesně takhle, by mohl být natočen snímek podle knihy Stephena Kinga s názvem "Dračí oči". Neskutečně by to tou slušelo, protože tuhle Kingovu pohádku mám velmi rád a navíc si myslím, že příběh "Strings" s ní má společné některé prvky. Bohužel ale právě příběh je dle mého názoru to, co sráží "Strings" trochu do kolen. Není to až tak špatné, nápad je zajímavý a pro fantasy se loutky jednoduše hodí, ale také si myslím, že by to celé šlo udělat zajímavěji, barvitěji. Je to však dáno i tím, jak byla volena vizuální stránka, která spíše odkazuje na temné fantasy než na takového "Hobita". Jako začátek série by byl film zajímavější, dal by se na takovém stylu vystavět velmi zajímavý svět se svébytnými prvky, ale jako jediný snímek to místy vyznívá spíše jako experiment, snaha udělat věci trochu jinak, než touha přimět jiné, aby se jinak dělaly. Je to škoda, hlavně je škoda, že snímek trochu zapadl - je totiž evropský -, než aby výrazně ovlivnil další tvorbu jiných umělců, kteří by film podobného ražení také stvořili. Je však pravda, že širokému publiku se podobným filmem těžko zalíbíte. A bez širokého publika jen těžko budou finance na další, podobný film nebo pokračování. Více: http://www.filmovy-denik.cz/2012/11/deja-vu-fred-claus-oko-dravce-penelope.html (02.03.2013)

„Podívej se nahoru. Vidíš, kde končíš?“ - „Ne. A ty?“ - „Já končím, kde ty začínáš, a ty končíš, kde začínám já. Tak jsme všichni spojeni.“ Hodnotit Strings je obtížné, mají své nesporné klady stejně jako zápory. Zároveň ale nedokážu souznět s komentáři, které film banálně odsuzují kvůli scénáři/dramaturgii a tím končí. Přijde mi to nejen přísné, ale hlavně znehodnocující dílo jako celek. Může kvůli tomu pak zapadnout fakt, že co do zpracování jde o 1 z nejpůsobivějších a nezajímavějších animovaných, resp. loutkových filmů vůbec. Ty loutky žijí, mají emoce a osobnost. A to i přesto, že sami tvůrci na nitky vědomě upozorňují/naráží („Visí tvůj život na nitce?“). Tento zdánlivý nedostatek totiž obracejí ve svou přednost a vystavěli na tom fascinující, podmanivý a možná až překvapivě funkční svět s veškerými jeho pravidly. A to od narození až po smrt (jež přichází s přetržením hlavové nitě). Takže i přes určitou dějovou předvídatelnost a v jistých ohledech dětské prvky (přespříliš roztomilý pták atd.) ho jako celek hodnotím solidními 4*, spokojenost. (20.11.2022)

Moc krásné a originální. Přiznané loutky, které si nehrají na lidi, ale jsou samy sebou.Příběh, zde tolik kritizovaný, mi trochu připomínal Lvího krále, ale o to tady nejde. Krása byla v tom co vyplývalo z nápadu, že bůh loutky (a možná i nás) , vodí na nitkách a ony žijí svůj vlastní život, který na nich závisí. Scéna porodu i umírání byla tak úžasně emotivní, že jsem úplně zapomněla, že se dívám na loutkový film. Rčení život visí na vlásku dostalo nový obsah.Taky hudba byla nádherná a konečné osvobození, kdy nitě zmizí, ve mně ještě doznívá. (10.09.2009)

Strings mě jako dřevěného panáčka zajímal ze dvou důvodů .. tím prvním je logicky zvědavost, jak loutky sexují (vzhledem k tomu že nemám ..ehm, tedy nemají žádný drátek k pindíku) a pak bych taky rád věděl, jak si hrajou na schovku. Takže děkuji za 52. minutu, kde si dvě loutky vrznou (i když žádná sláva, čekal jsem větší orgie a přinejmenším gordický uzel nad upoceným dřevem) a díky drátkům ve finále si mohu odpovědět i na otázku číslo dvě : ) (18.12.2013)