Poslední pevnost

Není nic víc, než zemřít se svou hrdostí a ctí pod vlajicí americkou vlajkou. Holt se budeme muset smířit s tím, že se podobné filmy s vojenskou tématikou budou dál využívat spojení národní vlajka + hrdé projevy, ale mě to v určité míře nevadí - prostě to k tomu tématu patří. Filmu dominuje dvojice Redford - Gandolfini díky níž se nakonec dostanu někam k 70%, ale několik nelogičností a scénáristických mezírek jsem prostě přehlédnout nemohl. (15.09.2007)

Mám ráda filmy z vězeňského prostředí, v současné době mě však začíná ubíjet stereotyp: následování lineárně vyjetých kolejí scénářů, patos... a vlastenecky hrdé mávání americkou vlajkou. Bože, odpusť jim, neb oni nevědí, co činí. Američané zkrátka netuší, jak s tímhle neustále předhazovaným "detailem" dokážou urputně lézt na nervy zbytku světa. Příběh "Poslední pevnosti" nenabízí nic moc nového: věznice je sice vojenská, hlavní hrdina není svalovec a utkání s vrchním padouchem musí vést pomocí své vůle a důvtipu, nikoliv efektních úderů. Ve své podstatě však jde stále o totéž: klaďas se do ničeho nechce zaplést, dokud díky záporákovi neumře nějaký vedlejší chudák, a pak se nasere, získá sympatie spoluvězňů a zloduchovi to navzdory všem úskalím pořádně natře. Žádné překvapení se nekoná, scénář i postavy jsou předvídatelně klišoidní, což je největší slabina "Poslední pevnosti". Jistě, najdou se drobné inovace: vězni jsou přes vzájemné rozpory na jedné "lodi", jsou to vojáci, zakázané salutování, úctu k výše postavenému spoluvězni a vůbec vzorné chování používají jako formu vzdoru vůči řediteli, závěrečná bitva je strategičtější, než bývá zvykem (tím neříkám logičtější, bohužel právě naopak). Přesto jde v jiné variaci o totéž, co lze vidět skoro ve všech ostatních filmech o vězení. Před dvaceti, třiceti lety to mohla být bomba, ale dnes by to chtělo přece jen víc originality a méně schématičnosti. Při váhání mezi 3 a 4 hvězdičkami tak nakonec rozhodly dvě věci: solidní herecké obsazení (zvláště Gandolfini se blýsknul) a již zmíněné sympatie k podobným filmům. Neobjektivních 70%, ale s odřenýma ušima, nosem, rameny, prsama, zadkem a... přečnívajícími částmi;-) (22.05.2009)

Poslední pevnost není jako partie šachu. Proč? Od počátku předvídáte každý tah soupeře, ještě než ho udělá. To by ve hře samotné byla cesta do pekel. Filmová cesta do pekel je ještě relativně příjemná, protože Robert "Brubaker" Redford se vrací na "místo činu" tentokrát v jiné pozici, ale opět s chutí něco změnit. Vězni už nejsou vylíčeni jako chudáci, ale jako lidé, kteří udělali chyby, ale mají právo na lidské zacházení. Přesto, pokud hrajete hru s podle jasného scénáře a nesnažíte se překvapit, musíte prohrát. Škoda, Poslední pevnost mohla být mnohem zajímavější procházka jednou věznicí, na které si Američané opět vynahradili nedostatek staveb (hradů) ze středověku:)). (01.02.2010)

Někteří muži se nenarodili proto, aby si hráli se svými dětmi ... a s vnoučaty. Neboť jsou předurčeni k věčnému zápasu - je to jejich úděl. Čert vem do očí bijící americký patriotismus, žánrová klišé i trochu prostoduchý černobílý scénář, který ve slabých chvilkách bez povšimnutí míjí logiku a všechny vězně staví do úlohy kladných hrdinů. V podání Roberta Redforda jsou veškeré nastíněné atributy nejen snesitelné, ale dá se jim alespoň trochu věřit ... za jejich ideu se dokonce dá i bojovat ... 3,5* (11.02.2013)

Soundtrack Jerry Goldsmith: 1. The Castle ,2. Irwin Arrives ,3. The Rock Pile ,4. Get Behind The Mule ,5. Let's Go Ladies ,6. Full Alert ,7. Military Justice ,8. The Count Down ,9. Hold Them ,10. Taking Command ,11. The Flag ,12. September 11, 2001 - Theme From The Last Castle ,13. Chiseled In Stone,, (12.05.2011)