Poslední pevnost

Poslední pevnost není jako partie šachu. Proč? Od počátku předvídáte každý tah soupeře, ještě než ho udělá. To by ve hře samotné byla cesta do pekel. Filmová cesta do pekel je ještě relativně příjemná, protože Robert "Brubaker" Redford se vrací na "místo činu" tentokrát v jiné pozici, ale opět s chutí něco změnit. Vězni už nejsou vylíčeni jako chudáci, ale jako lidé, kteří udělali chyby, ale mají právo na lidské zacházení. Přesto, pokud hrajete hru s podle jasného scénáře a nesnažíte se překvapit, musíte prohrát. Škoda, Poslední pevnost mohla být mnohem zajímavější procházka jednou věznicí, na které si Američané opět vynahradili nedostatek staveb (hradů) ze středověku:)). (01.02.2010)

Úžasný snímek. Z technického hlediska se jedná o dokonalou podívanou...ale nejen z něho. Robert Redford je na stará kolena skvělý a stále dost sympatický, další úžasnou figurkou je i James Gandolfini. Krom toho se musím přiznat, že tak úžasně heroické scény jsem již dlouho (možná i nikdy) neviděl. Zaručeně nejlepší scénář Grahama Yosta (Speed, Broken Arrow...). (21.12.2002)

Výborné prostredie filmu, výborný herci (obzvlášť Redford a Ruffalo), dobrý príbeh a hudba Jerryho Goldsmitha. No problém mám len v jednom. Réžia mi prišla strašne nevýrazná a prvá hodina sa dosť vliekla, druha už bola lepšia, ale chýbajú tomu strhujúcejšie momenty. Obľúbený soundtrack: Flag. 65% - 3* (10.03.2019)

Mám ráda filmy z vězeňského prostředí, v současné době mě však začíná ubíjet stereotyp: následování lineárně vyjetých kolejí scénářů, patos... a vlastenecky hrdé mávání americkou vlajkou. Bože, odpusť jim, neb oni nevědí, co činí. Američané zkrátka netuší, jak s tímhle neustále předhazovaným "detailem" dokážou urputně lézt na nervy zbytku světa. Příběh "Poslední pevnosti" nenabízí nic moc nového: věznice je sice vojenská, hlavní hrdina není svalovec a utkání s vrchním padouchem musí vést pomocí své vůle a důvtipu, nikoliv efektních úderů. Ve své podstatě však jde stále o totéž: klaďas se do ničeho nechce zaplést, dokud díky záporákovi neumře nějaký vedlejší chudák, a pak se nasere, získá sympatie spoluvězňů a zloduchovi to navzdory všem úskalím pořádně natře. Žádné překvapení se nekoná, scénář i postavy jsou předvídatelně klišoidní, což je největší slabina "Poslední pevnosti". Jistě, najdou se drobné inovace: vězni jsou přes vzájemné rozpory na jedné "lodi", jsou to vojáci, zakázané salutování, úctu k výše postavenému spoluvězni a vůbec vzorné chování používají jako formu vzdoru vůči řediteli, závěrečná bitva je strategičtější, než bývá zvykem (tím neříkám logičtější, bohužel právě naopak). Přesto jde v jiné variaci o totéž, co lze vidět skoro ve všech ostatních filmech o vězení. Před dvaceti, třiceti lety to mohla být bomba, ale dnes by to chtělo přece jen víc originality a méně schématičnosti. Při váhání mezi 3 a 4 hvězdičkami tak nakonec rozhodly dvě věci: solidní herecké obsazení (zvláště Gandolfini se blýsknul) a již zmíněné sympatie k podobným filmům. Neobjektivních 70%, ale s odřenýma ušima, nosem, rameny, prsama, zadkem a... přečnívajícími částmi;-) (22.05.2009)

Velké překvapení. O filmu jsem neslyšel ani slovíčko a podíval se na něj jen proto, neboť jiné TV stanice dávaly samé kraviny. Robert Redford je super a jeho postava se mi velice líbila. Příběh je sice klasický, ale rychle utíká a je podán takovou formou, že srdce zaplesá. Badass velitel věznice je pěkná svině, a já si nepřál nic jiného, než jeho brzký, velice ošklivý konec. A vůbec celé obsazení je v nadprůměru, velice roztomilý výkon Marka Ruffala, příjemná Robin Wright Penn a i nájem platící Delroy Lindo. Scéna s hromadným jakoby salutováním mě potěšila, stejně jako samotné provedení vzpoury. Více takových filmů, více filmů z vězení, z prostředí, které mám ve filmu tak rád. (12.11.2006)