Návštěvníci 2: V chodbách času

Celé království žije jediným - chystanou svatbou Godefraye a Frénégonde. Jenže - všemi očekáváná událost dostává trhliny - ztratily se převzácné klenoty, a mezi nimiž dávná relikvie, která má novomanželce při svatební noci dát dar plodnosti. Godefray začíná tušit kam se klenoty ztratili - a spíš než kam, tak ta otázka měla znít ve které době? Navíc na získání klenotů už není moc čas, chodby času se hroutí, a všichni se urychleně musí vrátit do svých časů ... Přiznávám, předchůdce tohoto filmu jsem neviděl, za to jsem viděl její americký remake a docela příjemně se bavil. Stejnou zábavu jsem očekával i od tohoto filmu, ale bohužel marně. Většina vtipů šla totálně mimo (a přitom se ze střetu kultur dá vytěžit opravdu hodně), Christian Clavier se sebe dělá totálního vola (ve všech rolích), a ani na Jeanu Reno není vidět žádné velké nadšení... (10.05.2011)

Existují dvě nejlepší komedie 90. let. Návštěvníci a Návštěvníci II. Dokonalý Clavier hraje dokonalého debila. Dokonalý Reno hraje dokonalého rytíře. Ale hrají to tak, že opravdu vypadají, jako by byli fakt ze středověku. Za tuhle roli měli dostat nějakou cenu. Jednička paráda, úžasný. Ke dvojce mám sice vřelejší vztah, i když se tam už některý fóry opakují. Tak či onak, je to prostě klasa mezi komediemi. (02.04.2006)

"Co tady chcete?" "Přístřeší a stravu!" --- "Co je to za divný čokly? Vypadají skoro jako vlci.. Proboha! Jsou to vlci!" --- "Co dělá v té komoře na košťata?" "Řekl bych, že si ulevuje." Co se týče prvního dílu, tak je dvojka pouze slabší odvar, má přeplácaný a nastavovaný děj s poněkud mizernou zápletkou, nicméně stále běhěm filmu doslova umírám smíchy a to je podstatné. Škoda jen, že Beatrice hraje jiná herečka, jelikož Valérie Lemercier byla naprosto okouzlující. Ovšem uznávám, že mírně fekální humor nejspíš není pro každého, každopádně pár hlášek vešlo do dějin, takže jedna z mých srdcovek, hehe. (31.07.2008)

Mnohonásobně bláznivější a potrhlejší, než první díl. Již zde není takový prostor věnován příběhu a jeho propojení s postavami a vyznívá celkově spíše velmi zbrkle a roztržitě. Taktéž především díky jeho silnému "utlačování" záplavou všemožně rošťáckých a potrhlých eskapád. Stále se však ještě Návštěvníci 2 dokázali z "Chodeb času" vymotat a nezapadnout do možných tmavých děr, které se v tomto pokračování, v podobě malých trhlinek, již začínaly objevovat. Další díl si už ani nedokážu představit:) (24.07.2011)

Snad každý alespoň trochu úspěšný film musí zákonitě následovat mladší bráška. Mladší bráška, kterého si rodiče pořídí ještě v jakési euforii po úspěchu dítěte prvního doufajíce, že bude podobně úspěšný jako ten první. Mladší bráška, který je jakýmsi nedochůdčetem, dítětem šitým horkou jehlou, dokud se ještě rodiče vezou na vlně vyvolané úspěchem dítěte prvního. A konečně mladší bráška, který téměř ve sto procentech případů nedosáhne úrovně svého staršího sourozence, ba co víc, většinou se jí ani vzdáleně nepřiblíží. Ano, správně jste pochopili, kam směřuji. Návštěvníci jsou výše zmíněného zářným příkladem... Ve dvojce velice dobrých a úspěšných Návštěvníků již není co hrát, a tak se pouze recykluje to, co v jedničce fungovalo a bavilo. Zde už to však nepůsobí tak uvolněně a svěže, leč toporně. Ta minimální stopáž se prostě něčím naplnit musela. A tak vykrádáme sebe sama a vykrádáme a recyklujeme a recyklujeme, až z nás vypadne něco tak špatného a nedůstojného jako je dvojka Návštěvníků... 50% (08.07.2010)