Wasabi

Takový ten film na nedělní odpoledne (proto se na něj koukám ve středu večer,) který na těch 90 minut zabaví, neurazí, nenadchne a pak skončí. A to kompletně, čili i ve vaší mysli. Naštěstí od podobného zaškatulkování ho zachraňuje Reno, který mi byl velmi sympatický a myslím si, že si roli užil. Scénář má občas potenciál pobavit, anebo dodat emociální náboj. Nic z toho ale nevyužívá na plnou míru a filmu chybí hloubka. Navíc mi připadá úplně typicky japonský a americký. Francii jsem tam necítil. Ale bylo to docela pěkné. Pokud jsem si nehrál na Spačilovou a převtělil se do kůže diváka, pro kterého jsou takové filmy určeny. Navíc s Momem byla obrovska sranda. Hezká trojka. (05.07.2017)

Tenhle film mám rád - Reno je švihák každým coulem, jeho dcera sice byla otravná, ale dalo se to snést. Některé scény byly super (nákup, videoherna). Muller byl taky fajn - jak pokaždý vykládal se zápalem o jednotlivých kvérech nemělo chybu. Prostě taková pohodovka, ja se u toho vždy skvěle pobavím. (06.09.2007)

Bez Moma a s uvěřitelnějšími scénami Huberta (Reno) s dcerou by to mohl být dobrý film. Jako oddechovka se mi Wasabi líbil, ale scény typu Momovi nenastartuje auto, zázrakem zjistí kam Huberta odvedli a přijede (autem zboří zeď) pomoct Hubertovi potom, co ho chtěli zabít a všechny postřílel, v ruce drží (bůhví proč) odjištěnej granát, který pak po zběsilém úprku vybuchne (s dalšími dvaceti granáty v kufru auta), to je na mě fakt trošku moc. Místy skvělý akční film a místy taškařice plus pár vtipných scén a suchý francouzský humor. Při nakupování za doprovodu Voodoo People od Prodigy jsem čekal něco akčnějšího. Z tohoto tématu šlo vytěžit mnohem víc, scénář je poněkud slabší a filmu by určitě slušel vážnější tón. Verdikt: jdu si koupit atomový tapety, kde kolem atomového hřibu tancuje spousta lidiček techno. (16.03.2008)

Typicky přímočarý a suchý francouzský humor v příjemné komedii se spoustou ukázek rozmanité, mnohdy prapodivné i bláznivé, ale o to krásnější a originální moderní japonské kultury. V hlavní roli ční (nejen výškově) Jean Reno, který je jako obvykle mile toporný a vlastně právě pro tu jeho topornost a smutný pohled štěněte ho nejspíš mám tolik rád. Role nekompromisního komisaře Fiorentiniho se zhostil zjevně s velkou chutí a své protivníky - ve snaze ochránit své nečekaně nabyté "dědictví" po právě zemřelé dávné přítelkyni Miko - odklízí z cesty tak nekompromisně, jak jsme u něj zvyklí i z jiných filmů v čele s Leonem. Zde ovšem s notnou mírou nadsázky. Zdatně mu při tom sekunduje Ryôko Hirosue v roli mladé japonské dívky Yumi, kterou s její notně prořízlou pusou (tak jak jen wasabi může být) lze buďto nenávidět a nebo milovat. Ostatně tak, jako samotné wasabi. (23.03.2014)

Wasabi mi uběhlo hrozně rychle. Několik málo minut před koncem jsem se podívala na hodiny a zjistila, že už bude končit. Přitom jsem měla pocit, jako by od počátku sledování uběhla jen chvíle. Každopádně Jean Reno je tím nejvíce fungujícím prvkem, který táhne celý film svižně kupředu. Sám příběh a jeho zpracování také nabízí značnou porci dynamiky a zábavných dialogů i scén. Kupříkladu likvidace Yakuzáckého komanda v nákupním centru či konzumace Wasabi:) Ale celkově tomu chybělo něco, nějaký silnější náboj, který by tento film dokázal vytáhnout z průměru. (19.08.2011)