Obviněný

Opäť tu máme pedofilný prípad, ale od Honu je vzdialený na sto honov. Psychologická línia jasne predčila dejovú, ktorá je veľmi predvídateľná. Sila príbehu závisí na sympatiách k hlavnému predstaviteľovi, ktoré si vytvorí každý individuálne. Mňa si nezískal od začiatku. Navyše sa nestotožňujem z režisérovou myšlienkou postaviť pedofíliu na úroveň nemoci, ktorú si mnohí z nich ani neuvedomujú. Je to odporné. (23.03.2017)

Během filmu mi utkvěla myšlenka: opravdu je tak špatné, když se otec vyspí se svou dcerou, zvlášť když to oba chtějí? Tematicky podobné Honu (až bych tipla jakési kopírování), ale tento film jde dál a hloubš a není tak prvoplánový. Zde se řeší něco ještě zásadnějšího a to kdo byl vlastně v tu chvíli ta oběť? Opravdu je člověk povinen být i ve chvílích vzrušení natolik uvědomělý a myslet racionálně, když to jaksi nejde? Hranice všeho určuje kulturní zvyk. (01.07.2014)

Čtyřicátník Henrik, instruktor plavání, šedá bradka, ustupující vlasy na spáncích. Manželka Nina, výkonná tajemnice, bez bradky, naprosto věřící manželovi. Do té doby št'astný pár, vychovává 14tiletou dceru Stine. Jednoho dne Stine obviní vlastního otce z incestu. Od této chvíle se divák stává loutkou v rukou režiséra, který Stine záměrně drží dlouhodobě mimo hru, a víme o ní jen to, co říkají jiní. Stine již dříve podobně lhala, proto má Henrik plnou podporu manželky...Hodně nepříjemné psychologické drama, kde stále cítíte a tušíte, že něco není tak, jak se zdá být. Otázky a odpovědi jsou možná jasné, ale jen do té míry, do jaké jsou diváci vmanipulováni. (13.08.2014)

Seveřané tyhle „láskyplné optimistické komorní psychologická dramata“ jednoduše mají v krvi. Asi to bude tou dlouhou zimou a nekončící tmou. Nemá cenu cokoliv vyzdvihovat, zásadní přednost snímku tkví ve faktu, že drží pohromadě jako CELEK. Přesto mi to nedá. Anklaget, to je zejména mistrně rozkrytá a vyobrazená psychologie hlavních postav, Troels Lyby a naprosto precizní (volně plynoucí) režie – to jsou základní tři atributy tohoto snímku. J. Thuesen přesně věděl co chce natočit a také toho k jeho (a nutno podotknout i té mé) spokojenosti dosáhnul. Ikdyž mluvit (v případě tohoto snímku) o spokojenosti (v kontextu tématu, kterého se dotýká) se zdá poněkud zvrhlé. Nemluvil bych zde o nějakém překvapivém „šokujícím“ konci (k němu snímek tak nějak směřuje, vše tomu i nasvědčuje a především o něj v prvé řadě nejde). Zásadní rozdíl a „velikost“ snímku oproti svým „bratříčkům“ tkví ve faktu, že režisér zde nevyobrazil Henrika jako nějaké bestiální monstrum, ale psychicky narušeného, (nemocného) ČLOVĚKA. (důkazem budiž věta: „na to musí být dva a ty jsi nikdy neřekla NE“). On tomu skutečně věřil! Režisér pouze předkládá fakta a nechává na samotném divákovi, ať si udělá ú(roz)sudek sám. Vždyť co může být horšího, než se dopustit příkoří na svých dětech?! NIC! Proto ten konec má takovou sílu a dopad na diváka. P.s. to uživ. Caminzind. Velká gratulace k „daru prozřetelnosti“. Pouze s dovětkem, že v tom výčtu tvých geniálních deduktivních (téměř jasnovideckých) vlastností mi schází ta nejpodstanější-Nevyzrálost. Zkus si přečíst svůj komentář za pár let. V lepším případě se hodně zarazíš a (možná) i zastydíš, co jsi to tenkrát vyplodil a unikl ti význam snímku a zásad. myšlenka, kterou režisér nastolil (ne o „prvoplánovém šokujícím konci“ to opravdu nebylo) a nemusíš mít strach, ZNEUŽITEJ jsem se rozhodně necítil! V horším případě Ti to nedojde, v tom případě tě upřímně lituju. (23.09.2011)

Námetovo podobná, francúzska verzia Obvineného s P. Torretonom v hlavnej úlohe sa mi páčila podstatne viac, čím samozrejme nechcem zatracovať tento snímok, je dobrý, má svoju kvalitu, avšak francúzi to zvládli lepšie. Nehovorím ani tak o hercoch v hlavných úlohách, aj keď sa T. Lyby ani zďaleka nechytal na famózny Torretonov "oscarový" výkon, išlo tu skôr o celkový dramatický dojem, Dáni to tentoraz v tomto smere prehrali. Dialógy a jednotlivé charaktery postáv boli rozpracované dobre, celkovo to ale nemalo taký pocitový účinok ako by som si želal, veľa vecí tu bolo vynechaných alebo povrchne spracovaných, dejová linka často upadala do sterilnej nudy a žiadala sa aj hutnejšia atmosféra a viac dramatických scén. Na nadpriemer to však stačí. 75/100 (20.02.2015)