9. rota

Za opravdu výrazný úspěch tohoto filmu považuji to, že jsem ho vydržela dokoukat do konce. To se mi dosud u žádného „sovětského“ válečnému filmu nepodařilo. Nicméně ani zde nás tvůrci neušetří typického ruského patosu, i když pravda, zde trochu říznutého hollywoodštinou. Nejprve všude panuje soudružský duch a také kopa legrace. Výcvikovou selanku ukončí drobná nehoda již na letišti v Afgánistánu..to kdyby věděl soudruh voják druhého ročníku, který nemohl letět a TOLIK CHTĚL, snad by tak moc neplakal a nelitoval, že také nemohl jet sloužit Sovětskému svazu. V samotné akci chlapcům občas nastane sem tam trocha problémů, ale vše vyřeší nesmrtelné katuše na URALECH alias Stalinovy varhany. Mezitím máme ovšem možnost pokochat se např. “létající laňkou“ MI-24, sovětským jeepem UAZ a všudypřítomnými BéVéPéčky. Vzájemné střílečky soudruhů a Usamových „borců“ obstarávají samozřejmě na obou stranách nepřekonatelné AK-čtyřicetsedmičky…ale i hezké okamžiky pod minomety jednou skončí a nakonec jako vždy skoro všichni zemřou (až na hrdinného Vitalije Tlamova) ,protože soudruzi v Moskvě udělali chybu a zapomněli, že mají na kvotě 3243 ještě pár soudruhů…(v rámci zvýšení dramatičnosti samozřejmě blahosklonně odpustíme tvůrcům poněkud nepřesné počty hrdinsky padlých a zraněných členů 9.roty oproti skutečnosti) Když na závěr poslední zbytky „zachránců afghánského lidu proti imperialismu“ opouští území, můžeme tedy jen konstatovat: když už cikány z pouště nedobyli ani sovětští soudruzi, kdo jiný by to mohl dokázat? Ale nevadí..neboť jak v závěru filmu praví hrdina: My..my jsme zvítězili!! ..škoda, že nám v závěrečných titulkách nevyskočil přes celou obrazovku ještě tradiční НУ ПOГOДИ! (a pamětníci doplní: Kotěnočkin, Rusakov..) (29.10.2011)

Áno, fičí to po vyjazdených koľajách vojnovej schémy, ale ako inak zobraziť realisticky tému "chlapci na ceste do vojnového pekla"? Dá sa to bez postupnosti "výcvik, presun, čakanie, akcia, dezilúzia"? Tvorcovia sa dôsledne vyhli nielen politike (rozkošná scéna s mazákmi, ktorí sa pýtajú, ako je doma, a keď im niekto začne rozprávať o perestrojke, hneď ho pošlú do riti a chcú vedieť, čo teraz nosia dievčatá), ale aj mnohým žánrovým klišé. Celkovo poctivý, výborne natočený, presvedčivo zahraný, zemitý, uveriteľný, výpravný... a v konečnom dôsledku depresívny film. Presne ako vojnový film má byť. Jeden z najlepších ruských filmových zárezov nového tisícročia. (03.07.2008)

Válečný snímek klasického střihu "těžko na cvičišti, ještě hůře na bojišti..." Technicky snímek docela obstál, ovšem velmi ho sráží první polovina vojenského výcviku. Je to taková horší verze první epizody Bratrstva Neohrožených "obohacená" o neskutečně trapné momenty (například brečící důstojník v poli rozkvetlých máků). Naštěstí druhá polovina již není natolik klišovitá a má několik svých silných momentů. Ohromná škoda je, že tvůrci jen okopírovali jiné úspěšné válečné snímky, zasadili děj do prostředí konfliktu jim blízkého, ale nepřidali nic vlastního co bychom neviděli již několikrát jinde. Chápu, že je to primárně určeno pro domácí publikum (a přiznejme si, že nám nějaký takový snímek chybí), ovšem jistý nadhled by neuškodil. (11.10.2006)

Remeselne výborne zvládnutý vojnový film. Jeho najväčšou výhodou je apolitičnosť, prečo sa rusi vydali do Afganistanu, či mali na to právo, kto je tu zlý a kto ten dobrý, Bondarčuk neprezrádza. Ani to sám nevie. Ukazuje nám iba všeobecné hrôzy konkrétnej a zároveň ľubovoľnej vojny. Bohužiaľ je mnohokrát značne patetický, dialógy nepatria vždy medzi úplne najautentickejšie a občasný pátos podporuje hudba. Pád lietadla si nezadá nič s pádom vrtuľníka z Black hawk down, strieľačky zoči voči nepriateľovi zase zdatne konkurujú tomu najlepšiemu natočenému o Iraku. Solídny veľkofilm, ktorý síce neprináša nič nové, ale je poctou vojakom konkrétnej akcie a nám, divákom zvyknutým na angloamerickú vojnovú produkciu, prináša pomerne exotický pohľad na vec. 70%. (15.02.2014)