Reklama

Reklama

VOD (1)

Strhující válečný velkofilm F. Bondarčuka o hrůzách ruské intervence v afganistanu. Syrové zobrazení války od výcviku po tvrdé nasazení ve válečném konfliktu. (Hollywood Classic Entertainment (H.C.E.))

Videa (3)

Trailer 1

Recenze (366)

mat.ilda 

všechny recenze uživatele

Mé podezíravé já nedůvěřivě sledovalo poetický déšť, děvočku na vokzale, točící se bez příčiny a halasné pokřiky mladých branců, kteří od zápalu div nevyhazovali ušanky ... mé shovívavé já srovnávalo ruský vojenský výcvik s americkým a zjistilo, že v duchu obrázků "najdi deset rozdílů" poněkud vyčnívá jen větší zacházení do extrému a ořvanější ksichty Yankeeů ... mé usmívající se já přicházelo na chuť slovanskému mixu radosti i smutku a některým slovanským typům (Bondarčuk, Čadov, Serebrjakov)... mé užaslé já tajilo dech nad silou napětí, lstivostí Afgánců, hrůzou bojů i krásou obrazů ... a mému nadšenému já nezbývá než dodat, že šlo o jeden z nejlepších válečných filmů, co kdy vidělo. ()

Subjektiv 

všechny recenze uživatele

Každý vojenský konflikt je jiný, liší se v průběhu, příčinách, prostředí, zúčastněných stranách, "legendách", dohrách atd. Ale každý ozbrojený konflikt je zároveň stejný v tom, že jde o ozbrojený konflikt - bojuje se a umírá. Filmař, který si je vědom prvního, si zřejmě velmi dobře rozmyslí, jakou válku by měl zobrazit, co do filmu dát, jak ho odlišit, co zdůraznit, co potlačit. Tvůrce příliš "opilý" podobnostmi nám nakonec nejspíš ukáže, jaká je válka blbec. Svár si pak vybírá, protože si ho lidé pamatují, je to slavné vítězství jeho národa, všichni jej znají nebo naopak zavání exotikou či má dojem, že sekání mečem bude víc estetika. I ten druhý přístup, třebaže mám pocit, že mu něco schází, může pořád zrodit velmi dobrý film. +++++ Pominu-li Ramba III, je 9. rota po Afgánském zlomu druhým mnou viděným filmem o sovětské válce v zemi pod Hindukúšem. Afgánský zlom počítám k filmům první skupiny, která specifika války ctí, 9. rotu spíše ke druhé skupině, jež je ctí méně. Afgánský zlom je místy (koncepčně) únavný, jak válka v posledním roce, v 9.rotě si to postavy občas řeknou. V Afgánském zlomu se dušmani chovají... nu, snad jako dušmani... v 9.rotě o tom postavy mají přednášku. V Afgánském zlomu máte pocit, že polykáte prach vyprahlých hor, v 9. rotě je... vidíte. Při Afgánském zlomu vám dochází dech s pohasínajícím impériem (a to režisér Bortko nevěděl, že se blíží konec SSSR), v 9.rotě potřebujeme voice-overový epilog přeživšího vojáka, aby nám ta souvislost došla. Pozdě, emoce se s rozumem již spojit nestihnou. +++++ Vsadím se, že Bondarčuk mladší Afgánský zlom viděl. Chtěl do 9.roty dostat některé podobné scény (snad k této válce nějak patří?), ale musel je zpracovat jinak, aby ho nechytili při opisování. Mám takové nedokazatelné podezření, že i Bortko do svého filmu chtěl podobné scény dostat. A napadala ho Bondarčukova řešení, protože jsou na ráně. Zamítl je a hledal lepší, nečekanější, výmluvnější, nenápadnější, ale více odměňující pozorného diváka. Bondarčuk bral první nápady, protože je Bortko nepoužil. +++++ V obou filmech je likvidován kišlak (vesnice) - je likvidován v pozadí, v dálce. Bondarčuk tuto destrukci spojuje se záběrem na vojáka, jenž umírá v náruči plačícího přítele. Bortko se záběrem na vojáka, jenž pojídá s poměrně tupým výrazem utahaného člověka, který je rád, že teď zrovna se jej žádný boj a kišlak netýká, konzervu ze svého přídělu. Najde se i pár dalších podobností, buď si vede lépe Zlom nebo je to víceméně nastejno. +++++ 9. rota je bojovně intenzivnější, v "střílecích" scénách snad i věrnější, poměrně moderní, ale u mě zůstává na druhém místě, i přes několik překvapivých, intenzivních a dobře natočených scén, především to Marigoldem zmíněné "uctívání Sněhurky." Půjčuje si scény drsného výcviku z Full Metal Jacket, ale posouvá jejich význam - drsný výcvik zlepšuje naději na přežití, resp. splnění úkolu. +++++ Nu, trochu jsem si zasrovnával, ale nikoli nesmyslně. Teď bude zřejmější, proč dávám 9. rotě ***, když jsem Afgánskému zlomu přiřkl silné ****. () (méně) (více)

Reklama

misterz 

všechny recenze uživatele

Výborný vojnový film, priam prototypová ukážka nezmyselnosti všetkých vojen. Prešli sme si tu celou cestou, ktorá čaká na každého moderného vojaka: nábor, tvrdý brainwashing, čakanie, srandičky na mieste a potom boj o prežitie. Zároveň je celý snímok zahalený do mierneho dramatického náboja, ktorý sa samozrejme pri konci v rámci finálnej krvavej mordovačky ešte znásobí. Možno by ho bolo viac, keby bol film trocha kratší a vypustilo sa pár zbytočnejších slabších scénok. Tiež by som ocenil keby sa autori viac vyhrali s psychológiou vojakov. Inak však veľká spokojnosť. 80/100 ()

EastWicka 

všechny recenze uživatele

Dojemný a zvláštně smutně uspokojivý film, takový familiérní, držící se toho nejlepšího, co může člověka k nějaké té jednotce v nějaké té válce divácky připoutat. A zajímavý příspěvek na téma neporazitelnosti "lstivých Afgánců". Zvláštní, tolik armád, od té pod velením Alexandra Makedonského, přes koloniální britskou, francouzskou, sovětskou, americkou... Scénář zůstává stejný a ten nezdolný nárůdek v pustině si drží svoje... ()

Cervenak 

všechny recenze uživatele

Áno, fičí to po vyjazdených koľajách vojnovej schémy, ale ako inak zobraziť realisticky tému "chlapci na ceste do vojnového pekla"? Dá sa to bez postupnosti "výcvik, presun, čakanie, akcia, dezilúzia"? Tvorcovia sa dôsledne vyhli nielen politike (rozkošná scéna s mazákmi, ktorí sa pýtajú, ako je doma, a keď im niekto začne rozprávať o perestrojke, hneď ho pošlú do riti a chcú vedieť, čo teraz nosia dievčatá), ale aj mnohým žánrovým klišé. Celkovo poctivý, výborne natočený, presvedčivo zahraný, zemitý, uveriteľný, výpravný... a v konečnom dôsledku depresívny film. Presne ako vojnový film má byť. Jeden z najlepších ruských filmových zárezov nového tisícročia. ()

Galerie (83)

Zajímavosti (21)

  • Film sa natáčal na Kryme (Ukrajina), v Moskve (Rusko) a vo Fínsku, Kazachstane a Uzbekistane od 25. mája do 12. októbra 2004. (Arsenal83)
  • Praporčík Dygało (Michail Porečenkov) má medailu: „Afganský národ je vďačný bojovníkovi internacionalizmu“. Táto medaila sa udeľovala až po vojne. (Arsenal83)
  • Do produkce filmu se angažovali také prezident Ukrajiny a prezident Uzbekistánu. (POMO)

Související novinky

Stalingrad jako nejdražší ruský velkofilm

Stalingrad jako nejdražší ruský velkofilm

11.11.2009

Syn slavného Sergeje Bondarčuka Fjodor to slušně rozjel a daří se mu kráčet v otcových šlépějích – přinejmenším co se rozmachu jeho filmů týče. Po afgánské akci 9. rota a dvoudílném sci-fi velkofilmu… (více)

Reklama

Reklama