Bytost

První polovinu filmu jsem nabyl dojmu, že mám co dočinění s nejlepším duchařským hororem vůbec. Žádnej dlouhej únavnej úvod, první setkání s duchem proběhne už někdy v páté minutě a není to žádné posunutí hrníčku o jeden centimetr nebo zhasnutí světla, ale pořádně důraznej střet, jenž bývá v ostatních podobných filmech k vidění až krátce před závěrečnými titulky. Atmosféra by se dala krájet, hudební podkres mi zpočátku přišel příliš rušivý, ale časem jsem si na něj zvyknul a přiznávám mu velikou působivost. V druhé polovině však dojde ke zbytečnému natahování a opakování, entita se začne projevovat trikově ne zrovna excelentními světelnými jevy, takže absolutní nadšení mírně upadá, ale i tak se jedná o duchařskou špičku. Horror movie of the year (27.12.2009)

Trošičku mě na tomto filmu dráždila nálepka „podle skutečné události“ a tak jsem rovněž zapátral na internetu a chtěl se dozvědět něco víc, než mi nabídla představivost tvůrců. Novelu Franka De Felitta jsem sice nečetl, ale asi na tomto příběhu bude něco pravdy, když jej nezavrhli ani největší světoví skeptici. Ale zpět k filmu: Na tehdejší dobu určitě velice zajímavý počin, který bych ovšem v žádném případě nezařadil mezi „TOP“. Zbytečně dlouhá stopáž tomu totiž dost uškodila, stejně jako „úsměvné speciální efekty“ (především pak ta světelná show). Zas ale na druhou stranu některé momenty sebou přinesli skutečně démonickou atmosféru, ze které samotný děj těžil nejvíce. Sice mě iritovala ona doprovodná hudba, která tu byla místy spíše na obtíž, ale především ke konci filmu by se to bez ní asi neobešlo. Nechci ovšem pořád jen hanit, protože The Entity si to nezaslouží. Určitě patří do kategorie nadprůměrných mysteriózních kousků, které by neměli zůstávat zapomenuty, když už pro nic jiného, tak pro solidní herecký výkon Barbary Hershey – především pak při znásilňování a všemu tomu teroru kolem. Líbila se mi i odvaha tvůrců, že zbytečně dlouho nechodili kolem horké kaše a vše spustí po několika minutách, takže divák je ušetřen zdlouhavému seznamování s většinou důležitých postav. Jen škoda, že tohle neplatilo i při scénách s parapsychologickým týmem. Jo a v neposlední řadě bych chtěl upozornit na několik do očí bijících nelogičností: (modřiny a podlitiny vydrží docela dlouho – je celkem zvláštní, že na druhý den už po nich nebylo ani vidu…Já mám modráka na noze už týden a pořád se nezmenšuje)…70% (28.04.2014)

Hodně působivý a inteligentní horor, který vznikl v době začínající invaze vrahounů v maskách, kosících puberťáky. Nesází moc na efekty (nejlepšími scénami jsou paradoxně ty, v nichž se toho zdánlivě moc neděje), zato se opírá o scénář s hlavou i patou a o herecké výkony. A daří se mu to, což není zrovna málo s ohledem na námět, se kterým by se za slabšího vedení mohl film velmi lehce zvrhnout v nablblé béčko. Anebo v kopii Hooperova a Spielbergova nesourodého Poltergeista. (01.07.2008)

Kdysi můj velmi oblíbený horor tenkrát na VHS.Prý podle skutečné události, čemuž ani trochu nevěřím. Po včerejším uvedení v tv musím konstantovat, že se mi to stále ještě líbí. Film má atmosféru a dovede vyvolat pěkné mrazení i bez kapky krve, což třeba o takovém Paranormal aktivity tvrdit nemůžu. Hodnocení na tehdejší dobu, kdybych to viděl dnes poprvé, tak asi 40%. První a jedinná duchařina, která se mi líbí. (12.03.2011)

Myslela jsem, že to bude o něčem jiném. Už jen to, že hned v prvních pár minutách se duch projeví tak brutálně, je chyba, aspoň co se týče budování napětí. Spíš než horor jsem to viděla jako mysteriózní film o tom, jak onu bytost zneškodnit s přispěním vědy, což strašidelnosti ubírá ještě víc. Největším pozitivem je pro mě výkon hlavní hrdinky, které mi bylo líto, sem tam dobrá atmosféra a hudba. Doktor mi vadil. Že to je podle skutečné události se mnou moc nehnulo. A chvílemi jsem se strašně nudila. (16.02.2011)