Bytost

Bytost mě lákala na horor vysokým procentuálním skóre, ale dostavilo se vystřízlivění. Myslím, že je to jeden z případů, kdy je hodnocení ovlivněno nostalgií. Zpracování a výkony odpovídají televiznímu provedení a jde pouze o průměr. Navíc v mých očích Bytosti ubližuje i sveřepá snaha prodat zápletku jako příběh ze života a sexuchtivý duch ve mě bohužel nevyvolává hrůzu, ale cukání koutků úst. Abych ten film bral vážně, musel by sám sebe brát mnohem méně vážně. Horor je pro mě hra s lidskou předstvivostí a v momentě, kdy se mně někdo pokouší parapsychologii představit jako seriózní vědu, u mě končí. Celkový dojem: 25 %. (03.12.2010)

A jéje, zase jednou ty >skutečné události< , pojednané ovšem bytostně hollywoodsky a stádu naservírované skutečně tak polopatě a prostoduše, až se jeden zas musel lehce ušklebovat - a ta vrcholná scéna s tekutým dusíkem či co to bylo za plyn, kterým chtěli páni a dámy univerzitní(!) profesóři poltergeista zmrazit a pak jen tupě zírali, to už jeden pouštěl smíchy plyny! . . . Tož ty svatá duchařino, jo bavil jsem se >odduchově< , byť našinec (díky televizáckému ořezu na 4:3) zas ke své smůle neviděl třetinu obrazu (zcela jistě se tam dělo něco zásadního, co igitátorovi takto uniklo...;o) a ten čudlárenský bezzvučný odduševnělý dabing taky za kulový stál... Tak aspoň že tam byla vidět na svou dobu velmi odvážně obnažená a onou entitou vcelku drsně przněná tehdy velmi šumná B.H.! - - - P.S. A na mou duši nekecám, během sledování mi sklouzly zničeho nic z klávesnice na stole ložené noviny (úterní Stará fronta Hnus!) na zem a dotkly se mé levé nohy! No, byla to jediná momentka, kdy mi zatrnulo a lehce jsem se zachvěl a vylekal. Asi mě v tu chvíli navštívil Duch sám! - - - P.P.S A co by na to můj ty jardo asi řekl Jarda Dušek? ;-o - - - - - (Poprvé viděno 8.2.2012 na hlubocenoční >vydušené kůůlovizi< mezi duchem a duchnou, hodnocení 706., komentář zde s racionálním úšklebkem jako šestaosmdesátý - 8.2.2012) (08.02.2012)

Stejně pro diváka i pro hlavní postavu začíná dost drsné terorizování a znásilňování svobodné matky Carly v jejím domě jakousi zlou neviditelnou osobou nebo duchem bez varování a nekompromisně. Útoky jsou náhlé a kruté, ale naštěstí ne příliš explicitním násilným způsobem jako v dnešních filmech, ale možná že tak by to mělo ještě větší účinek. Na Carlu tohle znásilňování duchem pochopitelně nemá zrovna nejlepší dopad a po jednom z "vážnějších" útoků se rozhodne zajít za psychologem. Tady film začíná docela slušně diváka navádět jiným směrem, i když útoky dál pokračují zatímco psychologové tvrdí že to není pravda (to má i jednu vtipnou scénu na sezení Carly s houfem psychologů, kteří se po jejím odchodu baví o její diagnóze), a dokonce jsem začala opravdu trochu pochybovat jak to vlastně celé je. Ve druhé polovině ale napětí začíná dost ochabovat, protože nastupuje typická poltergeistovská část se světýlky a prskavkami a bojovnou náladou s komandem parapsychologů, což zabíjí tu zoufalou beznaděj hlavní hrdinky, která se první polovinu filmu bojí bydlet ve vlastním domě a taky to působí dost divně, když se najednou nevysvětlitelné jevy dějí jak na běžícím páse bez ohledu na to kdo je poblíž, zatímco v první polovině to ještě tak trochu hrálo na obě strany, psychologovskou a duchařskou. Tahle náhlá a výrazná proměna filmu mě dost zklamala, ale po lehce megalomanském finále přišla ta jediná poslední scéna, která nás rozsekala a za kterou si film zaslouží ještě tu jednu hvězdičku navíc, takovouhle fackou divákovi má správný horor končit aby to mělo pořádný účinek. Mělo to navíc působivý hudební motiv při útocích, ale bohužel skladatelé se u tohohle filmu moc nepředřeli, protože hudební motivy to má všehovšudy tři, úvodní skladbu na začátku a pak pištivou hudbu a tu útokovou, ve zbytku filmu je ticho. (01.01.2011)

Konečně duchařský horor kde nemusíte čekat minimálně hodinu na střet ducha s obětí. Naopak v The Entity dojde ke střetu zhruba po pěti minutách a že ten střet sakra stojí za to. Navíc je vše podkresleno děsivou a hlavně hlasitou hudbou takže zážitek a pocit strachu je o poznání větší. Kdyby film měl o cca 20 minut méně dal bych jasných pět hvězdiček, ale ke konci mi příběh připadal zbytečně natahovaný. Jeden z mála filmů kde bych uvítal remake s lepšíma trikama. Hlavně u světelných jevů. (09.11.2011)

,,NECHCEŠ SA UKÁZAŤ PRETOŽE PRICHÁDZAŠ Z PEKLA A MÁŠ STRACH." __ Vyspelejšia a temnejšia verzia Hopperovho ,,rodinného" ,,Poltergeista" disponuje solídnou atmosférou, slabšou trikovou stránkou a do polovice naplneným potenciálom. Vzhľadom na 80. roky mohla byť scéna znásilnenia pred prizerajúcimi sa deťmi skutočnou lahôdkou. Je veľkou škodou, že ňou napokon nebola, pretože Barbara Hershey by ju svojím sexepílom nepochybne utiahla, ostala však len ,,na efekt nahá". Dlhšia minutáž, Carlino postupné ,,zvyknutie si" na útoky a medializácia jej problému skôr uberá filmu na pôsobivosti. Slabšie, menej dramatické finále čiastočne ospravedlňujú informácie o skutočnej povahe prípadu. Stláčanie prsníkov už nikde nebude také ako predtým. (1443. hodnotenie, 139. komentár k filmu) (17.06.2019)