Plechová kavalerie

Ani zrno nazmar, i když ta tvůrčí půda prorostla odolným plevelem. Pánové Dietl & Dudek vejdou do dějin jako geniální agitátoři na socialistických polích, na nichž se odehrává podstatná část tohoto seriálu, který ukazoval, kam to lze dotáhnout, když máte vůli, odhodlání a dobrý kombajn. V silném hereckém ansámblu není slabých hereckých výkonů, avšak snad ze všech herců je cítit faleš a hrané přesvědčení zemědělce oddaného socialismu. Nechci jmenovat, kteří herci byli natolik ve svých výkonech nesnesitelní, a tak to shrnu v jeden celek farizejů, kteří by v čase normalizačních změn hráli i zadarmo, aby se zviditelnili. Ostřílený režisér Jaroslav Dudek tentokrát režijně selhal po řemeslné stránce a brilantně věrohodný scenárista Jaroslav Dietl ve snaze vzdát poctu kuchařům, prodavačkám a zkrátka všem profesím dělnické povahy, tak v žádném případě nesměl opomenout kolchoz a zemědělství jako takové, protože ukázat na polích práci kombajnistů, kterak brilantně na nových strojích sklízejí úrodu, je věc záslužná a komu čest, tomu čest, soudruzi. Něco tak úděsně blbého se jen tak nevidí. A to nemluvím o tom, jak to bylo poplatné době. Vzdát práci čest formou seriálu ani tak nevadí, ale klidně se doprostřed scény mohl v každé epizodě postavit otep slámy a vyšlo by to nastejno. Vždyt i ta hrající si kotata vyplnující přestávky ve vysílání, byla tehdy záživnější, než hrátky kombajnérů v čase žní a malin přezrálých. Soudržnost a oddanost osouložit každého kombajnéra z party v Nepomuku vládními papaláši, bylo z hlediska vytváření a dodržování socialistických závazků přímo aktem neocenitelným, a v podstatě ne vždy proveditelným. V létě, potažmo v době žní, se stmívá přece jen později, a tak by každá nepřístojnost na poli byla už z dálky vidět. Ovšem jít souložit mimo pole a za kombajn nelze, protože se musí dbát na družbu a vše stěžuje fakt, že ne každý kombajnér je ochoten ve své pracovní době dodržovat závazky vůči straně. Proto byl poměr mezi muži a ženami v tomto seriálu tak vyvážený a kdo nešel do páru, tak si to pak zodpovídal před komisí a dlouhou dobu si v seriálech ani neškrtl. Mám pocit, že většina herců by se místo účinkování v takové pokleslé slátanině raději nechala mlátit cepem po zádech a vsadila by se s kolegy o to, kdo dá první výpověď, tak na toho za odměnu čeká facka. Facku si však měli dát všichni, kdo se podíleli na téhle agro kravině. A že jich nebylo zrovna málo těch zasloužilých a národních umělců, co potom kritizovali to, v čem hráli. Ale tehdy byli vůbec rádi, že v něčem hrají. Mé hodnocení: 0% (20.05.2014)

S odstupem času se z Plechové kavalérie stal úsměvnej (ale pořád stejně debilní – to měla bejt antipropaganda?) normalizační seriál, kterej „kvalitou„ za současnými tzv. nekonečnými normalizačními seriály (Rodinná pouta / Velmi křehké vztahy) a jiným zvěrstvem dost zaostává. Herci si tu dokonce dovolujou hrát a kameraman stát za kamerou a kombajny kombajnovat! (05.08.2011)

Strašný seriál, který je o absolutním h...ě, ba co dím o socialistickém h...ě. Řešit celý jeden díl, že pribináček s dvěma rohlíky je pro soudruhy kombajnisty podřadnou svačinou, to už je na mě moc. Fakt ztráta času a je mi líto, že pod něčím tak nudným a trapným je podepsán scénárista Dietl. Fuj... (02.08.2011)

Dietl byl prostě "prodejná kurwa" (myslím to v dobrém smyslu), soudruzi si žádali agitační seriál o statečných kombajnérech, tak Jarda vzal tužku a dal jim co chtěli. Rachitického ynteligenta se sennou rýmou v podání Honzy Hartla si během seriálu prostě zamilujete a i další herci hrají dobře, Menšík v roli takového mentora mladého brigadýra, Hanzlík jako nemotorný lamač srdcí, nebo Jiří Samek coby charismatický záporák Straka. Teda kapitola sama pro sebe je Moučka v roli jak jinak soudruha ředitele, tohle je fakt maso, ale taková byla doba, takže zatracovat tenhle seriál by byla škoda. (01.09.2007)

Další z řady hovadských normalizačních seriálů z pera nejpřeceňovanějšího scénáristy světa J. Dietla, který píše takřka hodinové žvásty, v nichž se bojuje proti pribiňákům nebo řeší, kdo si od koho omylem půjčil pyžamo. Ale on se ten Dietl opravdu snaží, takže nám představuje hluboká lidská dramata s převráceným kombajnem, soudružské hádky dirigované samotným arcisoudruhem Moučkou a banální romance vycucané z prstu. Vypněte mozek a užijte si partu kombajnérů, je to levnější než lobotomie. (07.08.2019)