crackonosh

Další skvost ze série českých matlanin, jež by strašně moc chtěly býti komedií, ale zmůžou se jen na vtipy, ve kterých hlavní hrdinka upadne na taxi, její kamarádka komusi nablije na boty a šéf reklamní agentury je špatně zahraný parodický trotl, který neumí říct tři slova po sobě česky. S realitou roku 2024 se tento počin příliš nezatěžuje a vystačí si s pohádkovým světem zhmotněným v chorém mozku paní scénáristky, patrně odkojené dívčí literaturou Lenky Lanczové. Pozornému divákovi neujde skutečnost, že se ve skutečnosti jedná o žánr takzvaného ženského filmu, v němž jsou všichni muži naprosto neschopní a nepoužitelní čuráci, kteří a) nedovedou docenit obětavou manželku, b) nevydělávají žádné prachy (a když náhodou ano, tak reklamou na psí konzervy), c) neumí zapnout pračku ani si koupit rohlík a konečně d) zahýbají zásadně na veřejnosti, nejlépe před školou, kterou navštěvuje jejich vlastní syn. Poselství této kreace spočívá ve sdělení, že muži stojí za hovno a poctivá ženská či lehce uvadlá krasavice středního věku se sice může přetrhnout sebevíc, ale stejně nakonec nenajde uznání nikde jinde než u svojí matky, kamarádky a obdobně zhrzené divačky této odpudivé blitky. A tak hlavní hrdince nezbývá než absolvovat kurz vázání květin, aby započala kariéru květinářky, z níž jistě splatí hypotéku na luxusní byt v ceně asi 40 milionů korun.

Zhola zbytečná předělávka klasického filmu, která kromě natažené stopáže nepřináší skoro nic nového. Zmizel vtip a nadsázka a zůstala jen příroda a o něco lepší efekty. Vyhozené peníze a ztracený čas.

Bydleny všech zemí, spojte se! Barvotiskový magazín s plejádou sluníčkových balerín, které si před každým dílem šňupnou trochu staročeského perníku, aby jim vydržel úsměv od ucha k uchu celých 26 minut, co tahle přehlídka ochotničení a rukodělných prací trvá. Našinec odkojený patriarchátem si zde přijde na své: žena je i ve 21. století dobrá hlavně k tomu, aby pekla bábovku, pletla čelenky, zdobila demižon, vyráběla věnce, náušnice, krmítka… a největším projevem ženské emancipace je, když si bábovka s vílou Lilií Khousnoutdinovou povidá o ženských bohyních. Upřímně oceňuji specifické mimoňství této uondané show, určené zřejmě pro pomalu dodělávající babky s jedním naslouchátkem a oběma očima vypíchnutýma od pletací jehlice. Jediné, co pořadu chybí, je buď občasný vteřinový prostřih na anální sex, nebo ke každé bydleně jeden macho chlapík s lahváčem a nohama na konferenčním stolku, sledující formule nebo pražské fotbalové derby. Pak už by ta iluze universální ženy/matky/milenky byla naprosto dokonalá.