Ve znamení Merkura

Navedla mě k tomu scéna na internetu se Strýčkem Jedličkou a jeho vyprděným a vychrochtaným Mercedesem. Taky jsem se chtěl podívat jak se tady žilo a na možná zajímavou práci celníků. Spletl jsem se v obou věcech. Všechno tady stálo za hovno (ale to už jsem věděl) a celníci nebyli zrovna milí lidé, ale pořádní buzeranti. A tento seriál je taky opruz. Jak mohli dát Hanzlíka hrát mladého kluka, to nechápu ještě teď, to je tak do očí bijící až to bolí a proč polovinu většiny dílů tvoří rozhovory důchodců (gerontů) úplně o hovně, tak to nechápu pořád. Jinak je to nuda k uzoufání, jediný Hrušínský to má celé na párku a hraji si jak chce. Díl ve slovenštině tomu pak nasadil korunu. 2-* (04.09.2023)

Tenhle seriál není vůbec prodchnut nijak drastickou ideologií, odhlédneme-li od faktu, že se jedná o prostředí celnice a tehdy platné zákony, které bylo zkrátka nutné při ježdění přes čáru dodržovat (zvlášť úsměvně působí scéna, v níž si Ilja Prachař veze z NSR dva papoušky, na něž nemá patřičná veterinární potvrzení). Velice příjemné dílko, které si určitě časem najde cestu na televizní obrazovku – tipoval bych, že se s ním jednou vytasí TV Barrandov. (18.04.2011)

Nebýt poměrně pomalého tempa vyprávění a místy až nepatřičně dlouhých dialogů, byl by to (na dnešní poměry) nadprůměrný seriál. Sledovatelné dílko z toho dělá plejáda výborných herců. Za vidění stojí hlavně třetí díl. Případ živého muže, kde se v poněkud odlišné poloze představil Rudolf Hrušínský. V roli nadporučíka Drnka z kriminálky totiž sympaticky srší ironií, sarkasmem a vtipem. A jasné mínus? Zejména v prvním dílu mi neuvěřitelně lezl na nervy muzikantský celník Jaromír Hanzlík... (28.07.2011)

Další z normalizačních seriálů, který nám může posloužit jako dokument doby, pokud si nevzpomínáme, jak to ještě nedávno chodilo na našich státních hranicích a jak probíhala celní a devizová kontrola. Jednotlivé díly tvoří samostatné dramaturgické celky a pouze první a poslední na sebe navazují. V každém z nich zavítáme na jinou celnici (periodicky: Hřensko, Rozvadov, Cheb - Strážný, Bratislava a nakonec Harrachov / Náchod). I přes své "pohraničnické" téma je seriál poměrně apolitický a díky kvalitnímu hereckému ansáblu i divácky atraktivní, s mnoha odlehčenými a vtipnými částmi. Samozřejmě i těmi nezamýšlenými, plynoucími z absurdity své doby (například boj s pašeráky konfekce ve čtvrtém dílu). (11.11.2018)

Že velký komančský náčelník Gustávo "Mň Mň Súdruhovia a Súdružky Mň Mň" Husacoo rozhodne odklepnout séroš o československých celnících bylo nasnadě. Nakonec o kom jiném? O dizidentech? O chartistech? Nebo snad o zaměstnancích rádia Svobodná Evropa? Tohle si doba nežádala. Ta vláda tam prostě nemohla stát jako kůl v plotě. Museli vidět, že ten tlak jde zespodu. Že prostě ten lid si to přeje... To je fuk. Zkusme zapomenout na to, co tenkrát na Červeném Hrádku nablil Milouš Jakeš do mikrofonu. Buďme rádi, že se to převedlo na kapitalismus. Soudruzi teď jsou ještě víc za vodou. Přejme jim to. Pro nás přínos, že se už přestali točit séroše o těhlech obskurních povoláních a už se zase točí jen o doktorech. (14.05.2013)