Reklama

Reklama

Ve znamení Merkura

(seriál)
všechny plakáty
TV spot 1
Povídkový / Drama
Československo, 1978, 6 h 15 min (Minutáž: 72–78 min)

Scénář:

Ivan Gariš

Hrají:

Jaromír Hanzlík, Josef Beyvl, Stella Zázvorková, Kateřina Macháčková, Václav Postránecký, Alena Vránová, Ota Sklenčka, Jiřina Štěpničková, Otto Lackovič, Josef Langmiler, Zuzana Ondrouchová (více)
(další profese)

Epizody(5)

Obsahy(1)

Příběhy celníků z dob minulého režimu, kde hlavní roli hraje boj celní správy s pašeráky a podvodníky. (Televize Seznam)

Videa (5)

TV spot 1

Recenze (75)

mikulem 

všechny recenze uživatele

Nakonec jsem to ze zvědavosti dokoukal. Problémem všech dílů je málo děje vzhledem ke stopáži. České epizody jsou vůči tomu zcela bezradné; herecké hvězdy se v nich vyloženě předvádějí, aniž by měly co hrát, a chatrný příběh tím ještě podrážejí. Jedině Slovenská "Stopa stříbrných draků" se s tím dokázala vypořádat, kde ve výsledku sledujeme civilnější, více dokumentární příběh. Celkově pak musím opět více docenit MAJORA ZEMANA, do kterého Sequens přece jen dostal značné řemeslné kvality. MERKUR se nepřibližuje na jeho úroveň. ()

whenry 

všechny recenze uživatele

Nebýt poměrně pomalého tempa vyprávění a místy až nepatřičně dlouhých dialogů, byl by to (na dnešní poměry) nadprůměrný seriál. Sledovatelné dílko z toho dělá plejáda výborných herců. Za vidění stojí hlavně třetí díl. Případ živého muže, kde se v poněkud odlišné poloze představil Rudolf Hrušínský. V roli nadporučíka Drnka z kriminálky totiž sympaticky srší ironií, sarkasmem a vtipem. A jasné mínus? Zejména v prvním dílu mi neuvěřitelně lezl na nervy muzikantský celník Jaromír Hanzlík... ()

Reklama

lake-lake 

všechny recenze uživatele

co zaujme na první pohled jsou příšerné herecké výkony "plejády českých herců"; na druhý pohled se přidává vlezlá socialistická agitka. frekventovaná hranice Hřensko - Bad Schandau, kde smrdí trabanty a kde největším zločinem malého východoněmeckého nebo československého občana je pár drobných či cenností schovaných na dávno profláklých místech (oficiálně se mohlo vézt jen pár drobných na "rozinky, oříšky a mandl", jak v jednom fejeton pravil Rudolf Křesťan. a to se taky přísně psalo do celního prohlášení). a kdo byl podezřelý, z toho srdnatý celník brzy vydoloval přiznání. škoda, že se tam víc neřeší práce pasové kontroly čili fízlů - celní správa spadala pod minsterstvo obchodu a byla přece jen tou přijatelnější částí statečných Psohlavců. kdo se netvářil schlíple, byl poslán na osobní prohlídku. přejezd hranic přece v občanovi MUSÍ vyvolat strach a hrůzu! strašná doba, ještě že už je to pryč ()

Všežrout 

všechny recenze uživatele

Další z normalizačních seriálů, který nám může posloužit jako dokument doby, pokud si nevzpomínáme, jak to ještě nedávno chodilo na našich státních hranicích a jak probíhala celní a devizová kontrola. Jednotlivé díly tvoří samostatné dramaturgické celky a pouze první a poslední na sebe navazují. V každém z nich zavítáme na jinou celnici (periodicky: Hřensko, Rozvadov, Cheb - Strážný, Bratislava a nakonec Harrachov / Náchod). I přes své "pohraničnické" téma je seriál poměrně apolitický a díky kvalitnímu hereckému ansáblu i divácky atraktivní, s mnoha odlehčenými a vtipnými částmi. Samozřejmě i těmi nezamýšlenými, plynoucími z absurdity své doby (například boj s pašeráky konfekce ve čtvrtém dílu). ()

sud 

všechny recenze uživatele

Neškodný seriál (asi jediný) z prostředí celníků. O nějakém realistickém pohledu tu není řeči (na druhou stranu nejde ani o politickou agitku), spíše je to značně zidealizované a zromantizované vyprávění. Kromě epizody Léto s Venuší s příjemným hereckým tandemem Aleny Vránové a Josefa Vinkláře jsou další epizody po všech stránkách průměrné. 50%. ()

Galerie (10)

Zajímavosti (16)

  • Obraz „Léto s Venuší“ je fiktivní dílo vytvořené pro potřeby filmařů. (sator)
  • Merkur, latinsky Mercurius, je římský bůh obchodu, proto jeho symbol mají celníci ve znaku. Co je však zvláštní, že identický symbol často používají lékaři v některých zemích. V tomto případě se ale symbolu říká Aeskulapova hůl – pojmenování pochází od Aesculapiuse, starověkého řeckého boha lékařství. (sator)
  • Točilo se v Bratislavě a na hraničním přechodu Bratislava-Petržalka. (sator)

Reklama

Reklama