Smrtící nenávist 2

bylo by dost naivní očekávat, že tohle veledílo přijde s něčím originálním... vytrvale se drží schématu klasické duchařské lekačky a zavděčit se může snad jen diváku sadomasochistickému nebo ortodoxním fanouškům béčkových hororů... zdárně jsem se pronudil ke konci a zjistil, že evidentně ani do jedné kategorie nepatřím. no, možná naštěstí. 30% (16.10.2008)

Takashi Shimizu je debil. Inak ani nemôžem začať. Natočiť cca 6 filmov o tom isto je naozaj choré. Neviem kde som to už čítal, ale bola tam jedna zaujímavá veta v nejakom podobnom znení: Takashi Shimizu sa jedného dna proste zobudil a napísal scenár na film Nenávisť a od vtedy ho tento film živí, pretože doma v Japonsku natočil dve televízne Nenáviste, potom dve filmové(+ v roku 2008 vyjde tretie filmové) potom ho ako inak zavolali do Ameriky a tam natočil remake no a teraz k nemu aj dvojku. Neviem či ho to ešte baví, ale mne stačilo vidieť jednu Japonskú verziu + tie Americké a mám celej Nenávisti až po krk. Vtedy bolo to obdobie keď leteli malé deti a hlavne malé dievčatká s čiernymi vlasmi. Kruh bol naozaj super horor i keď dvojka bola slabšia, na Nenávisť sa tiež dalo pozerať, ale iba v rámci zabitia večera. Celá recenzia: TU (09.09.2007)

Výsměch filmové tvorbě. Tohle utpení se dá srovnat jenom s pocity z Happy Feet. Oproti tomuhle je první Nenávist geniální dílo. Roztříštěnost děje vede akorát ke zmatení, obzvlášť když lokace jak v Japonsku, tak v USA vypadají úplně stejně. Je to nesnesitelně nudný, nezajímavý a především zbytečný film. Jediné co můžu ocenit je výdrž Shimitzua, kterého pořád baví točit filmy o tom samém. Mě už děti posypané vápnem vážně nebaví. Obzvlášť pokud nejsou děsivé, stejně jako všechny scény, které by měly navozovat strach. Místo děsu se dočkáte akorát opakování stejných scén, které už jste bohužel měli tu čest vidět. Tragédie, které přeji aby propadla především finančně, jelikož bych nerad trpěl u dalšího pokračování. (11.12.2006)

Aubrey (Amber Tamblyn) se vydává do Tokia zjistit, co se přihodilo její sestře Karen (Sarah Michelle Gellar). Tři mladé dívky, Allison, Miuki a Vanessa se vydávají do starého domu v Tokiu, o kterém kolují zvěsti, že kdo jej navštíví, brzy zemře. Trish se konečně stěhuje ke svému novému příteli a jeho dvou dětem. Tyto na první pohled nezávislé příběhy spojuje jediné, smrtelná kletba, která jak je jednou probuzena, nedá nikomu šanci přežít ... Mno nevím - celé téma Grudge mi prostě nějak nesedlo, a ač uznávám Takashiho kvality co se týče dávkování atmosféry (fakt jsem se několikrát docela hezky lekl), celkově mi celý film (stejně jako jeho předchůdce) přišel hodně zmatený. Mám rád, když jsou daná pravidla - kdy a jak se duch může objevit - což se ale v této sérii neděje - tady se může objevit kdykoliv, kdekoliv - aby jej viděla jedna postižená osoba a nikdo jiný (viz. Vanessa v telefonní budce). Z příběhových linií se mi asi nejvíc líbilo to pátrání Aubrey po tom, co se stalo její sestře - asi bych do toho ty druhé dvě nemíchal... (03.04.2012)

Dobře si vybavuji, jak jsem první Nenávist považoval za slušně odvedený thriller, u druhého dílu ale musím (jak to tak už bývá) podotknout, že originalita udělala pěkně nebezpečný sešup do očekávané rutiny!! Tvůrci sice na první pohled zajímavě přeskakují v ději, ale závěr filmu nám stejně poodhalí, že to nějaký zásadní smysl postrádalo. Navíc už mi znatelně chyběl ten silný motiv "Američan izolovaný v odlidštěném Japonsku". Zvukaři každopádně odvedli nadstandardní práci, i hudba Christophera Younga není jen disharmonií několika nepříjemných zvuků. Výsledkem je příjemných 50% a určitě uznání toho, že tahle série má (například oproti Saw) alespoň nějakou atmosféru!! (14.03.2007)